Karel Gott je fenomén. Legenda. O tom žádná. I když samozřejmě ani on nemá bezvýhradný obdiv všech Čechů. Ale jak už psala Božena Němcová v Babičce: Není člověk na světě ten, aby se zavděčil lidem všem. I ti, kteří si nepouští jeho desky a nechodí na jeho koncerty, ho uznávají jako velkého profesionála. Proč je Karel Gott ale takovým úkazem?

V čem je jeho síla?
Ti, kteří ho znají jen skrze obrazovku, oceňují jeho kultivovaný projev a vlídné chování. Není to přetvářka, on Gott je takový i ve skutečnosti. Málokdy někoho odmítne, každému se snaží vyjít vstříc. Ale o tom se popsalo tuny papíru a srolovalo hodně giga na webu. Gott o své výjimečnosti přesvědčil na posledním předávání Slavíků. Někteří se sklánějí před jeho rozhodnutím, že i když prochází nelehkým obdobím, protože absolvuje chemoterapie, přišel na slavnostní večer. Ano, i to je obdivuhodné, ale není to to, co dělá z Gotta Boha.

Proč vyhrál?
Když bylo vyhlášeno, že si zpěvák skutečně odnese nejen 40. Slavíka, ale i toho absolutního, bylo jasné, že lidé chtěli Gottovi takto vyjádřit nehynoucí podporu v jeho boji. O absolutního slavíka se totiž v posledních letech často dělil s Lucií Bílou. Ne snad, že by Gott nedostal letos ocenění za svůj um. Už dokázal, že je právem na vrcholu. Letošní ocenění není shovívavé jako se například děje v některých soutěžích, kdy někdo vyhraje spíš kvůli pohnutému osudu než talentu. Možná by to letos Gott dostal, i kdyby se nevědělo, že bojuje s nemocí. Je ale hodně lidí, kteří mu takto chtěli vyjádřit podporu. On nám dělá radost tolik let, je spjatý se slavíky a každá nevýhra ho jistě musí mrzet (ve světě sbírka 40 nejvyšších ocenění nemá obdoby). Hlasovali i ti, kteří se do takových akcí nepouštějí, protože ví, že to Gottovi udělá radost.

Silnější než nemoc
Když se za neutuchajícího potlesku dostavil na pódium, viděl před sebou stojící kolegy a diváky, kteří bouřlivé ovace nechtěli zkrotit. Některým to občas nedovolily jen slzy. Ostatně i Gott se chvílemi neubránil a otíral si oči. Už teď se lidé svěřují, že i u televize plakali také. Taková síla podpory je možná jedním z nejúčinnějších léčení, které se Gottovi v poslední době dostalo. Euforie, kterou zažil, mu může v boji s nemocí prospět, protože tento druh onemocnění je často spojen s psychosomatikou.

Stejně jako Havel. Před Vánoci…
Zajímavá je ale ještě jedna skutečnost. Gott svým způsobem dokázal spojit lidi, ačkoli by se mohlo zdát, že je spousta z těch, kteří ho jako ikonu neberou. Někomu se nelíbilo, že Gott stále vyhrává slavíky, jinému bylo proti srsti, když na otázky novinářů typu „Kdo je největší Čech?“ neustále slýchali jedno slovo. To slovo v němčině znamená „Bůh“. Ano, je to Gott. Letos ale jakoby měl fanoušky v každém městě, vísce, domě, bytě. Tolik lidí mu to přálo, a když ho viděli v televizi, neubránili se dojetí. Teď před Vánoci. Před čtyřmi lety před Vánoci lidé také plakali, to ovšem byla velmi smutná záležitost. Zemřel Václav Havel. Jeho blízcí později říkali, že je škoda, že už nemůže vidět, kolik lidí ho milovalo. Měl pocit, že spousta jich ho zatratilo, zapomnělo na něj. Gott má to štěstí, že ví, jak ho lidé milují. Že to není jen jeho pověst, slavíkovská tradice, kdy by vyhrával, protože už je to zvykem. Lidé ho milují napříč generacemi, protože není nafoukaný, přestože toho dokázal tisíckrát víc než ti, kteří chodí s nosem nahoru a dělají primadony. I když je muž se solidním chováním, nebojí se si ze sebe udělat legraci v hraných scénkách (pamatujete na něj a Petra Novotného jako Laurela a Hardyho?). Sám dokáže vyšvihnout vtipný projev. Prakticky nikdy nikoho neodmítne, a pokud ano, tak je spíš opravdu hodně unavený, ovšem slušně se omluví a neodsekne jako jiné „hvězdy“. Novináři ho mají rádi, protože nemá problém mluvit o čemkoli, nepovyšuje se a netváří se, že ho obtěžují. Proto o něm média nepíší nijak zle. Jako jeden z mála je populární i v zahraničí. A samozřejmě… je to PAN ZPĚVÁK.

Jen jedno zůstalo nevyřčeno. Karel Gott dost často používal větu: „Tak to jsem opravdu nečekal.“ I když si je jistě vědom, že si ho kolegové a lidé váží, takové neskutečné uznání a vyjádření podpory včera na Slavíku možná přeci jenom opravdu nečekal.