Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 10.8.2020, svátek má Vavřinec 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12924
Komentářů: 11146


Měření



Některá řemesla nejsou (a nemohou být) zapomenuta.

02.05.2016   Stanislav Polauf   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jistě, kdo si dnes vzpomene, co byl třeba platnéř, pasíř, krumpléř, valchář, trumplař? Tahle řemesla odnesl čas stejně jako drožkáře či dráteníka. Ale co takový bednář? Je dnes ještě třeba dřevěných kádí, sudů, dřevěných van, škopků či necek nemluvě už o džberech, putnách, vědrech či dokonce máselnicích? Pivovar Plzeňský Prazdroj má jasno: sudy na kvalitní a světově proslulou dvanáctku musí být ze dřeva. A proto bylo třeba obnovit a dále rozšiřovat tradiční, ale málem zapomenuté řemeslo – bednářství.

...a já nevím kdo to tluče,
on to bednář na obruče...
(česká lidová)

Ve středu 27. dubna mohli být novináři svědkem tradičního obřadu – po tříletém učení se povýšení do stavu bednářského dočkal tovaryš Marek Hejduk. Stal se tak právoplatným členem osmičlenné party, která v plzeňském pivovaru jako poslední svého druhu v Evropě udržuje a rozvíjí tradiční pivovarské řemeslo.
 
Povýšení na tovaryše posvětil „pohlavkem za vyučenou“ bednářský mistr Josef Hrůza. Novopočený bednář Marek Hejduk pak musel obhájit získané zkušeností a předvést vlastnoručně vyrobené dílo – pivovarský soudek.

 
Marek Hejduk se svým mistrem Josefem Hrůzou
 
Novinářům skromný šikovný chlapec řekl: „Sudy vyrábíme původním náročným postupem, který není zaznamenán v žádné učebnici, a tak se učíme pouze od našich mistrů. Na výrobu sudů používáme nejkvalitnější, pomalu rostoucí dubové dřevo z křivoklátských lesů, které musí být bez suků a vysušené přirozenou cestou, což trvá minimálně osm let.“ Vyrobením sudu však práce nekončí. Pivovarské sudy, na rozdíl od sudů vinných, je nutno před každým použitím znovu vysmolit. Vrstva, kterou vytvoří smola při teplotě 200 °C, zabraňuje kontaktu piva se dřevem a zároveň sud dezinfikuje.
 
Pivovar Plzeňského Prazdroje je dnes jedním z posledních míst v Evropě, kde tradiční bednářské řemeslo pokračuje a nadále se rozvíjí. Pivovar svou bednářskou dílnu zachovává nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem, které zraje v moderních tancích tak, aby zůstala zachována původní chuť tradičního plzeňského ležáku. Pivo zrající postaru v dubových sudech mohou zájemci ochutnat během prohlídky turistické trasy v pivovaru. Z celkových devíti kilometrů sklepů plzeňského pivovaru je dnes zpřístupněn úsek několika set metrů. Sklepy Plzeňského Prazdroje patří k Sedmeru divů českého pivovarnického světa. Toto vzácné ocenění získaly plzeňské sklepy 6. dubna 2016 v rámci udílení Výročních cen České a moravské pivovarnické akademie.
 
První čepované pivo z vlastnoručně vyrobeného soudku
 
Pivovarští bednáři vyrábějí a udržují velké ležácké sudy o objemu až 46 hektolitrů a hmotnosti až 700 kilogramů, celkem se starají o 102 ležáckých sudů a 65 kvasných kádí. Ale vyrábějí i menší transportní sudy o objemu 17, 25 a 50 litrů, ve kterých pivovar dodává nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell pro speciální příležitosti,“ upřesňuje Josef Hrůza, bednářský mistr Plzeňského Prazdroje.

Počátky bednářského řemesla se datují od 8. století a samotný cech byl založen ve století patnáctém. Ve středověku bývalo bednářství tzv. čestným zaměstnáním. Nemohl jej vykonávat syn metaře, kata, hlídače dřeva a podobných podřadných profesí. I dnes si toto řemeslo klade poměrně vysoké nároky. Plzeňský Prazdroj, jehož původní bednárna vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842, vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři, kteří pak několik let jako řemeslní tovaryši získávají dovednosti tohoto starobylého a téměř zaniklého řemesla.
Foto: Jiří Sedláček






Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: M.Uhlířová - 27.12.2016 - 21:48

Hledám nadšence nebo schopného
Jsem náplava na severu čech,zjistila jsem že v domě byla provozována stará technika sparterie.V součastné době to skoro tady nikdo nezná.Je pravdou, že jsem to tady slyšela také až po té co jsem našla na půdě stav na tuto technku.Prosím na kontakt koho by to zajímalo.Jak na internetu ani literatury není moc.
MUhlířová

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0714 s