Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 9.8.2020, svátek má Roman 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12923
Komentářů: 11146


Měření



CO KDYBYCHOM ŽILI SPOLEČNĚ? – TV tip

01.07.2016   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Pět nerozlučných přátel se dostane do věku, kdy jim paměť i srdce začínají pomalu vypovídat službu a hrozí přízrak domova důchodců. Tu přijde bláznivý nápad - žít společný život v komunitě. V sedmdesáti pěti letech! V hlavních rolích známé herecké hvězdy Daniel Brühl, Geraldine Chaplin, Jane Fonda, Claude Rich, Pierre Richard a Daniel Brühl.


Jako “smutnou komedii” označil distributor CinemArt tento film, když jej před čtyřmi léty uváděl do českých kin . Přestože se dotýká tématu důstojného stáří a soumraku života (podobně jako třeba české VRÁSKY Z LÁSKY), jde o svěží francouzskou zábavu, natočenou v mezinárodní koprodukci s Německem
 
 Pětice starých a nerozlučných přátel Annie, Jean, Claude, Albert a Jeanne se pravidelně schází plných čtyřicet let. Když už jim leccos v jejich tělech z životních radostí přestává fungovat, některé životní radosti jim už začínají nic neříkat a na řadu (často i důležitých) věcí si nemohou vzpomenout – pak tu hrozí přízrak – domov důchodců.  Tomu se musí – a dokáží – vzepřít. Možná je to bláznivý nápad, ale oni se pro něj nadchnou a rozhodnou se žít společný život v komunitě. A tak i přesto, že občasné neshody probouzejí staré a zasuté vzpomínky, začíná se v soumraku jejich životů nádherné dobrodružství.
 
Je dobře, když si filmaři vzpomenou na slavné legendy filmového plátna a dají jim možnost si zahrát i v pozdním věku. Geraldina Chaplinová (proslavená především ve filmech svého manžela Carlose Saury) zde vytváří roli sedmdesátileté psycholožky Annie. Tahounem filmu je americká hvězda (rovněž dcera slavného otce) Jane Fondová v roli nejvíce aktivní, ale také nejvíce nemocné Jeanne. “Velký blondýn s černou botou” komik Pierre Richard je obsazen do netypické role sklerotického Alberta, ale jeho herecký rejstřík mu umožňuje ji zvládnout nadmíru skvěle.
 
Claude (ztělesněný Claudem Blanchardem) je svobodný umělec, fotograf, stále plný zájmu o ženy. Nyní má problém – po infarktu v přítomnosti mladé dívky mu doktor odmítne napsat viagru. To Jean (Guy Bedos) je tak trochu morous a nejraději má svůj klid. Herecké hvězdy doplňuje mladý student ekologie Dirk (Daniel Brühl), který přijme Albertovu nabídku, aby mu venčil psa a díky tomu se seznamuje s ostatními členy komunity a postupně se sám stává její součástí.
Film režiséra Stéphane Robelina není jen o (ne)radostech stáří. Tématu osamělosti, ztráty samostatnosti, závislosti na partnerovi či jiných lidech, vyrovnání se s tím, co člověk v životě odkládal či co neudělal správně – to už bylo tématem mnoha filmů. I vztahy s dětmi (často problematické) byly již častokrát zobrazeny, stejně tak jako vztahy v řízeném domově důchodců či podobném zařízení. Zde přistupuje motiv toho, že i v pozdním věku a při všech zdravotních problémech, je možno nejen žít aktivně, a samostatně se rozhodnout, jak si ten zbytek života zorganizujete. Tím se odkryje stěžejní téma – láska, vzájemná úcta a trvalé, ničím nenarušené přátelství.

Na otázku proč film pojal jako tragikomedii režisér odpověděl:
Život v komunitě, která je zachycena ve filmu, je tragický a komický zároveň. Humor zde pramení ze situací ukazujících, nakolik je obtížné žít a stárnout v komunitě jako je tato. Vždy se tady objeví nějaká malá katastrofa a život v komunitě starých přátel musí být přirozeně zábavný. Nemám rád těžkopádný humor, který je k vidění v tolika filmech. Upřednostňují spíše takový nenápadný a jemný humor.“
 
 Film má nadhled, odehrává se v krásném prostředí, probleskují prvky laskavého humoru a pochopení. Asi to nebude téma pro mladé diváky, ale ti, jejichž životy již trochu okoral čas, by si jej neměli nechat ujít. Hlavně škarohlídkové a ti, kteří občas podléhají malomyslnosti, by z jeho optimizmu mohli čerpat plnou náručí.
Foto: fdb.cz, kinofilms.tv, evropskydum.cz, denik.cz
***************************************
CO KDYBYCHOM ŽILI SPOLEČNĚ?
(Et si on vivait tous ensemble?)
Francie, SRN 2012, režie Stéphane Robelin,
uvádí ČT2 v pondělí 4. července od 22,10 hodin








Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2549 s