Pokud se podíváte na styl nynější společnosti v konzumování potravit, zůstane v duši i žaludku poněkud úzko. Pokud pomineme všelijaké novinami propírané fast foody, kuchařky Láďi Hrušky aj. vaření je všeobecně přijímáno jako druh "umění". Nejprestižnější restaurace dávají nahlédnout pod pokličku exoticky znějícího menu. Kuchaři světových kvalit soutěží mezi sebou stejně jako sportovci a staré recepty kolikrát zůstávají součástí všelijakých sbírek, rodinných tradic i vzpomínek.

Ne nadarmo se s jídlem spojuje řada průpovídek, citátů i starých mouder.

Díky Evě Francové se do mé kuchyně na trvalo nastěhovalo poměrně hodně nových druhů potravin. Ne, že bychom byli zapřísáhlí vyznavači české kuchyně nové doby, ale nákupy vždy směřovaly k těm běžnějším surovinám.
Díky Evě Francové jsem se naučila u přípravy jídla pro rodinu "myslet".

Zkusili jste někdy "zařadit zpátečku" ? Nemyslím tím samozřejmě v autě, ale jde mi o to, zda jste při vaření nebo lépe před vařením začali nejdříve přemýšlet "co vůbec vaříte" , " z čeho vaříte", "kde se vaše suroviny vůbec vzaly"? Ať je vaše odpověď jakákoliv, doporučuji trochu toho meditování s kuchařkami ze Svatojánu.

První setkání s trilogií kuchařek známé autorky, blogerky a tvořivé duše Evy Francové mě nadchlo. První dva díly velmi často otevírám pro radu nebo celý recept. Vše, co jsem vyzkoušela, je chutné. Co chutné, výborné!

Na třetí díl jsem se těšila. Já, neznalec kuchařek! Natěšená jako malá holka. Přesto se po přečtení dostavilo určité zklamání. Ne snad, že by došlo k vystřízlivění z mé strany. Kniha si drží stále svoji vysokou kvalitu v této skupině literatury, ale je "jiná". Dlouho jsem přemýšlela, kde se naše cesty rozdělily. Pokud bych měla zachovat objektivitu, jedná se určitě o skvěle napsanou nejenom kuchařku, ale knihu jako takovou. Jemná, snová, zároveň plní i funkci kuchařek se svými recepty, tak si ji vybavuji. Jenomže já jsem zřejmě poněkud za ní "zaspala". Většina receptů mě předběhla, nestačím jim surovinami, ani myšlením.
Těžko se tedy hodnotí pocitově, protože poslední díl oblíbené trilogie se mi více dotýká smýšlením než vařením. Je na každém, zda si najde i v tomto dílu to své. Věřím, že dnes takto vaří již mnoho lidí toužících po jiném způsobu stravování a pokud vás neosloví recepty, nasycení duše je stejně tak důležité, a to splní třetí díl ze Svatojánu vrchovatě.

Kuchařka ze Svatojánu:zdraví z kuchyně
Eva Francová
Motto, 2016