Problémy s dcerami na vdávání jsou vděčným tématem pro filmová dramata. Ještě na přelomu 18. a 19. století měla paní Dashwoodová (hraná Gemmou Jonesovou) ve filmu ROZUM A CIT (Ang Lee, 1995) jedinou starost – sehnat pokud možno bohatého a vlivného ženicha. Ostatně jsme o tom ve webmagazinu psali. To dnešní dcerušky si již nenechají do svých nápadníků i případných zasnoubení či vdavek od rodičů zasahovat. Mnohdy je to šok, když si dcerka přivede domů svého vyvoleného – vzpomeňte na klasický příklad ve filmu HÁDEJ, KDO PŘIJDE K VEČEŘI? (režie Stanley Kramer, 1967). Zdárná dcera (hraná Katherine Houghtonovou) představí svým rodičům (Spencer Tracy a Katherine Hepburnová) svého nápadníka – milého, leč  černého Sidney Poitiera.

Čeho se dočkala francouzská rodina Clauda a Marie Verneuilových (Christian Clavier a Chantal Lauby)? Oba jsou svým založením milovníci staré dobré Francie s jejími konzervativními hodnotami a jsou silně věřící katolíci. Ve svém okolí patří mezi vážené občany a svým čtyřem dcerkám Isabelle, Odile a Ségol?ne a Laure (Fréderique Bel, Julia Platon, Emilie Caen a Elodie Fontan) se vždy snažili vštěpovat ty správné hodnoty – pochopitelně jejich vlastní. Život však přináší nečekaná překvapení. Nejen, že se musí rodiče srovnat s moderními technologiemi jako je internet a mobil. Ovšem co s multikulturní či náboženskou tolerancí, příznačnou pro dnešek?   Jejich dcery si do života odnesly mnoho dobrých rad i zásad, ale své ženichy si našly samy. A rodiče se s nimi museli smířit, přestože si první dcera vzala muslima, druhá Žida. A třetí se vdává za Číňana (Ary Abitten, Medi Sadoun, Frederic Chau). Jedinou a poslední nadějí na „opravdovou“ svatbu v kostele mají u nejmladší dcery, která, haleluja, potkala Charlese (Noom Diawara), spořádaného katolíka. Jenže…

Umíte si představit jak může dopadnout rodinná sešlost celé rozsáhlé rodiny o Vánocích? Prozradíme, že sice konflikty vzniknou, ale nakonec půjde spíše o vzájemná hašeření mezi „Koghenem“, „Arafatem“ a „Jackie Chanem“. Budete si při nich velmi dobře bavit, stejně jako diváci ve Francii, kde film patřil k nejúspěšnějším titulům roku, ale i v Německu a  Belgii. Film je komedií a je postaven na rozdílnostech jednotlivých manželů. Konfrontace tří rozdílných kulturních světů, náboženství a postojů k životu, podnikání a obchodování je zde vyjádřena přímo ukázkově v typických projevech. Že nakonec všichni najdou k sobě cestu a třeba Žid naučí muslima podnikat? Jinak to v komedii dopadnout nemůže. A přitom je to happy end logický a očekávaný.