Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 29.6.2017, svátek má Petr a Pavel 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1754
Publikovaných článků: 12149
Komentářů: 10714


Měření



Rádoby tajemná a dosti pomatená Švadlena

18.04.2017   Tereza Vítková   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Napsat kvalitní tajemnou knihu – tomu se říká výzva. Problémem „tajemných“ knih totiž dost často bývá, že nejsou ani zbla tajemné. Jsou jednoduše trapné. Hrají si na něco víc, než ve skutečnosti jsou, snaží se vás dostat do kolen prvky, které snad ani samotným m nemůžou připadat originální, a co je na tom všem nejhorší? Že si to ani oni sami neuvědomují. Jenže pak přijde chvíle prozření, najednou neví, co by se mělo dít dál, a všechno to dopadne tak, že vážně vůbec nikdo nemá tušení, o co vlastně jde. Všude jenom zmatek, zmatek a zase zmatek. Jak pro čtenáře. Tak samotného autora. No a víte vy co? Tenhle případ je jako vyšitý pro Švadlenu.



Ale přitom to ze začátku vypadá tak pěkně slibně - Myrtle Dunnageová se zrovna vrací do rodného městečka, z nějž byla nucena jako malá dívka uprchnout. Co jí k tomu asi donutilo? První záhada je na světě! Posledních dvacet let strávila naše hrdinka jako švadlena v těch nejlepších módních salonech Evropy, zahalená v luxusních látkách, opředena odérem těch nejdražších voňavek, ve i jen těch nejslavnějších a nejvlivnějších zástupců i módy. Proč se z tak skvělého života vrací zpátky? Co ji k tomu vede? A probůh, jakým přičiněním se nakonec rozhodne, že v onom venkovském zapadákově, kde je pro všechny vyděděncem, zůstane?

Návrat není lehký ani pro jednu stranu. Obyvatelé zapadlého venkova nezapomněli na to, co Myrtle provedla, a rozhodně jí neplánují z čisté dobroty srdce odpustit a přivítat s otevřenou náručí, a spíše se zabývají tím, jak jí pobyt z čisté zlovůle srdce ještě více znepříjemnit. Myrtle ovšem skrývá trumf v rukávu – svůj talent. Um švadleny, jemuž nejsou příslušnice něžného pohlaví v řadách zdejších obyvatel schopny odolat. Že by bylo možné, aby se nakonec opět stala součástí komunity, z níž byla vyvrhnuta? A chce vůbec, aby byla znovu přijata?
 
 
Takže jen co překonáte rozpačitý a rozvleklý úvod, autorka si vás velice snadno omotá kolem prstu a vás začne srdečně zajímat, jak to všechno bylo, k čemu to kdy, kde, jak a proč došlo, jak to vyvrcholilo, čím to začalo – jste zkrátka ve všech ohledech plni otázek a nemůžete se dočkat, až se všechno dozvíte. Jenže právě tady to začíná vrznout. Pohltí vás tajemná atmosféra, ale když má dojít na vyřešení věcí, puf, všechen zájem z vás opadne, jelikož autorka snad sama neví, jak by věci chtěla vyřešit, takže všechno je podivně zastřené, utahané, zmatené, celé je to šedivé a člověk neví, co si myslet, jak reagovat, co prožívat a otázka: „Počkat… cože?“ se pro vás po dobu čtení stane běžnou záležitostí.

Ze všeho nejhorší je pro čtenáře ovšem vědomí, že to tak být vůbec nemusí, jelikož autorka přišla s velice povedeným námětem, z  potenciál nejen kape, ale přímo teče čůrkem, problém je v tom, že se autorce vůbec nepodařilo ho kvalitně zpracovat a záživně ho před čtenáře postavit, což je neuvěřitelná škoda. Z jejích popisů látek a šicích scén je vám jasné, jak se do psaní položila a užívala si ho, ovšem když má dojít na psaní něčeho konvenčnějšího, jakoby se začala bát, jak bude přijímána, nevydala ze sebe to nejlepší a na první pohled je to, bohužel, dost zřejmé.

Nevydařeným bodem jsou i samotné postavy. Nikdy není pevně dáno, že ten bude po celou dobu klaďas, tamten zase celou dobu záporák - ale v případě této se zkrátka vážně ani trochu nevyznáte v tom, jaký kdo vlastně je, v jednu chvíli se někdo chová tak, a aniž by se cokoliv změnilo, úplně obrátí, ze scény na scénu se postavám cele změní charakter, a když ani postavy – základ – pro čtenáře nejsou opěrným bodem a člověk se ztrácí i v nich, je vůbec důvod pokračovat? Švadlena je příběhem, který potenciál má na první pohled, jeho podání se ovšem hodně dalece míjí s úspěchem, a upřímně mě nenapadá důkaz, na němž bych vám ukázala, že jestli se ke knize nedostanete, uděláte velkou chybu. Jelikož zkrátka neuděláte.

Rosalie Hamová – Švadlena
z anglického originálu The Dressmaker přeložil Milan Lžička,
vydala Mladá fronta v roce 2016, 227 stran, pevná vazba


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Lenka Kočandrlová - 19.4.2017 - 8:39

Kritička neumí česky?
Knihu jsem nečetla,a zřjmě ani číst nebudu,stačí mi popis T.V.Ovšem,když píšu článek,který budou číst další lidé,dám si extra pozor na chyby! Co má znamenat tvrzení "ve i jen těch nejslavnějších...."?? V jiné větě je zcela zřejmé nevhodně použité sloveso "vrznout",namísto "drhnout".Ke konci článku pak ..." z potenciál nejen kape" - vypadlo zřejmě slovo "něhož".Tak dnes jsem asi podruhé v tomto roce jen nahlédla do "Rozhledny", a ihned se musím ozvat.Přečtěte si raději knihu Josefa Ejnara To je dost,žes zavolal, tam se dozvíte něco ze života,bez tajemna a nejasných popisů.

Od: Tereza Vítková - 19.4.2017 - 20:45

Souhlasím s tím, že vyhýbat se chybám je velice podstatné! Tím spíš mě zarazilo, že zrovna já, pro niž je tak důležité nedat ostatním sebemenší možnost na nějakou chybku v mé tvorbě narazit, se to zrovna mohlo stát.

"...ve SPOLEČNOSTI jen těch nejslavnějších..." je to, jak by věta měla správně vypadat, a "...které snad ani samotným AUTORŮM nemůžou...".
"...z KNIHY potenciál nejen kape...".
Díky Vaší reakci jsem si článek znovu prošla a narazila hned na tři chybějící slova!

Velice děkuji za odezvu, díky ní jsem si alespoň všimla toho, že editace ze strany zdejších vedoucích jednotlivých rubrik má poněkud zvláštní charakter. Nebo nevím, alespoň já bych neřekla, že když se člověku zčistajasna ztratí z textu podstatná slova a text poté působí dosti neprofesionálně, dá se to za právoplatnou editaci považovat. Před zveřejněním si svou tvorbu vždy kontroluji a tak vím, že mi v textu žádná slova nechyběla.
Případný další zásah - byť záporný - je už na straně vedoucích, kteří článek schvalují, s čímž bohužel nic udělat nemohu. Díky Vaší reakci teď alespoň vím, jak to tu nově chodí a vidím, jak příznivé podmínky zde panují.
Takže děkuji!

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2728 s