Nová vojenská mise se zdála být jednoduchá a měla skončit za několik dní. Pokus o únos dvou vysokých důstojníků tamního generála Aidida však skončil krvavou bitvou a masakrem s těžkými ztrátami na životech.  Americká jednotka se dostala pod těžkou palbu, zůstala uvězněna v obklíčené budově a Somálcům se podařilo sestřelit dva vrtulníky Black Hawk (Černý jestřáb). Patnáct hodin trvalo osvobození vojáků, z nichž devatenáct se již nikdy domů nevrátilo a mnozí další skončili v nemocnicích s vážnými zraněními. Špatně naplánovaná mírová operace měla být zapomenuta (stejně jako řada jiných nepovedených akcí Američanů ve světě), ale spisovatel Marek Browden ji popsal ve stejnojmenném bestselleru (česky 1999, nakl. Pragma). Jako zajímavého námětu se jí ujal producent Jerry Bruckheimer (POLICAJT V BEVERLY HILLS, CON AIR, ARMAGEDDON, PEARL HARBUR) a k režii si vybral skušeného tvůrce akčních filmů Ridley Scotta (VETŘELEC, BLADE RUNNER, GLADIÁTOR). Film se po krátkém prologu plně soustřeďuje na celou válečnou situaci. Přestože je nahlížen očima seržanta Eversmanna (John Harnett - viz foto), který musí nečekaně převzít velení malé skupinky, nemá film hlavního hrdinu. Není zde žádný Tom Cruise či Arnold Schwarzenegger. Je věnován všem bezejmenným vojákům, které okolnosti a „mírové“ mise vysílají do světa dělat „pořádek“. Producent Buckheimer říká: „Vždy jsem měl rád příběhy o bratrství mezi muži, kteří zachraňují život svého kamaráda s větší vervou než svůj.“ Stejně jako v řadě (většině) hollywoodských filmů se téma hrdinství stalo tím hlavním. Ke škodě díla, které by bylo mnohem přesvědčivější, kdyby se tvůrci soustředili, místo až příliš detailních popisů válečného zvěrstva a „hrdinných“ aktérů v něm, na kritiku amerického velení, které plánovanou operaci takticky nezvládlo. A to už nemluvíme o tom, kdy se američtí filmaři dokáží kriticky podívat na ne vždy nezbytnou expanzi tamních vojenských sil doslova v celém světě... Ctiteli akčních válečných filmů byl tento snímek příznivě přijat. I kritika se k režii Ridley Scotta vyjadřovala příznivě (nominován na Oscara byl Ridley Scott a kameraman Slawomir Idziak, dva Oscary získal film za střih a mix zvuku). Syrově dokumentární záznam z jedné lokální války však dává také námět k zamyšlení. Naznačuje to jemně i režisér Ridlery Scott: „Chtěl jsem, aby po jeho zhlédnutí lidé odešli a přemýšleli. Je to něco mezi hraným a dokumentárním filmem.“ Těch otázek, které film určitě vzbudí, je však daleko více  a nelze je obsáhnout v kratičkém článku. Z mnoha důvodů stojí film za zhlédnutí, ale i k tomu, aby se s jeho „ideologií“ divák vyrovnal. Doporučujeme přečíst znamenitý článek Kamila Fily Nové umění & stará ideologie –VÍTĚZNÉ TAŽENÍ EFÉBŮ ve Filmu a době č. 2/2002.