Je tomu právě týden, co pražské středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr hostilo netradiční výstavu exotických ježků. A protože máme ježky rády, zavítaly jsme s kamarádkou a její dcerkou na tuto zajímavě znějící akci. Většina zvířat, která byla na výstavě k vidění, pocházela z Afriky. Zatímco u nás běžný ježek východní či západní velikostí snadno připomene dobře krmeného králíka, afričtí ježci dosahují rozměrů o poznání menších. Vystavované exempláře byly velikostně srovnatelné s morčaty, která se nakonec také výstavního dne zúčastnila, a to hned v sousední místnosti. Ale zpátky k ježkům. Jak jsme se dozvěděly, pro exotické ježky je charakteristická světlá až bílá barva s žíhanými bodlinkami. Najdeme mezi nimi albíny, ale i různě zajímavě vybarvené jedince. Právě vybarvení hraje důležitou roli při soutěžích. Ježci se váží, měří, prohlížejí a nakonec se vybere ten nej(ježkovatější).



Samozřejmě nás zajímalo, jak se takový ježek vlastně chová. Překvapivě na tom není nic tak složitého! K chovu exotických ježků postačí dostatečně velká plastová krabice, podestýlka z pilin a nezbytný tulipytlík. Ano, také jsme nevěděly, jestli je to žert, leč, nikoliv. Každý ježek obývá látkový sáček, do kterého se v případě potřeby zahrabe. Sáčky se dají koupit u specializovaných výrobců anebo si jej můžete snadno sami ušít. Ježci se živí kočičími granulemi, dále je dokrmujeme vhodným hmyzem. Nepohrdnou cvrčky či červíky ze zverimaexu. Zaujalo nás, že venkovní výběh, a vůbec běhání na volném prostranství, se u tohoto mazlíka nedoporučuje. Afričtí ježci totiž nemají imunitu proti evropským parazitům či nemocem, a tak jsou podobné pokusy vzhledem ke zdraví ježka vcelku riskantní. Protože tito ježci mají rádi teplo, je potřeba, aby byly v místnosti, kde není zima. Odolnější prý zvládnou 18 stupňů, klasika je ovšem okolo 22-23 stupňů Celsia. Kotce lze vyhřívat topnou spirálou, tady je však potřeba rada od zkušeného chovatele.


Exotičtí ježci se dožívají jenom několika málo let. Aby ten váš prožil dlouhý a pohodový život, je vhodné ježka pořídit od specializovaného chovatele. Ujistíte se, že ježek není geneticky degenerovaný, což reálně hrozí při nákupu z obyčejného prodeje. Ježci pak mohou trpět kupříkladu na vysoký nitrolební tlak a následky pro takové jedince mohou být velmi vážné. „Papírového“ ježka pořídíme okolo 2500Kč a jeho rodokmen nám zaručí, že máme v rukách životaschopného jedince. Ježci nejsou žádná superchytrá zvířata, ale ochočit se v rámci možností zjevně dají, jak jsme nakonec viděly na výstavě na vlastní oči. Jejich bodlinky jsou jemnějšího charakteru, než je tomu u „klasických“ ježků, a proto těžké popíchání u tohoto mazlíčka asi reálně nehrozí. Ježci patří mezi noční zvířata, a proto není radno s nimi obývat stejnou místnost, protože v noci dokážou nadělat pořádný randál. Někteří z chovatelů ale statečně tvrdili, že s ježky klidně spí a na jejich rachocení si už dávno zvykli. Výstava se nám velmi líbila, nezbývá tedy než poděkovat Toulcově dvoru, vystavovatelům a pořadatelům za příjemné strávení nedělního dopoledne, a za případnou inspiraci při výběru nového kamaráda do rodiny :) .

foto: Kateřina Sovová