Tradice masopustních obchůzek na Hlinecku těží z dochovaných spisů z přelomu 19. a 20. století. Podoba tamějších masek se dodnes jen pramálo změnila od těch, které oblékali předci obyvatel Vortové, Studnice, Hamrů – příkladů míst, která dodnes každoročně tuto tradici zachovávají a obchůzkami těší jak místní obyvatelstvo, tak množství turistů, kteří často neváhají přijet z daleka, aby zažili jedinečnou atmosféru místního masopustu. Určitě nechci shazovat snahy jiných tuzemských měst a vesnic, pořádajících masopusty. Je skvělé, jak moc máme v dnešní přetechnizované době zájem o vlastní tradice a proto díky Bohu za každého jednotlivce, který se alespoň pokusí o jejich vzkříšení. Každopádně, každá tradice má svého mistra. V případě Hlinecka a tamějšího masopustu dokládá tuto skutečnost jeho zařazení z roku 2010 do nehmotného kulturního dědictví UNESCO. A čím, že je tedy zdejší masopust tak unikátní?

Osobně bych řekla, že především kvalitní prací, kterou místní vkládají do výroby nádherných tradičních barevných masek a do vlastního provedení místních obchůzek. Stejně jako masky, i ty mají totiž svůj řád. Ale vezměme to pěkně po pořádku. Co se masek týče, dělí se na červené a černé. V tradiční obchůzce nalézáme šestici červených masek, obstaranou ženuškou, strakatým (laufrem) a čtveřicí turků. Mohou je zastávat pouze svobodní chlapci. V černých maskách se pak představují ženatí muži a jejich počet závisí čistě na zájmu účastníků. Patří sem slaměný, kramář (žid), medvědář, medvěd, kominík, kobyla a ras. Každá z masek má svoji symboliku a konkrétní úkol. Ale jaký?


Masopustní obchůzka začíná u stavení starosty, kde masky žádají o svolení k obejití místních stavení. Průvod vede maska strakatého s ženuškou – on zajišťuje vstup do jednotlivých domácností, přeje štěstí a zdraví. Ženuška pak do košíku ukládá výdělek. Čím je domácnost štědřejší, tím veselejší a delší muzika a tancovačka. Tu obstarávají především turci, točící v rukách bílé kapesníčky, vyměněné za šavle. Nechybí samozřejmě tradiční pohoštění – koblihy či vepřové, o štamprličce na zahřátí nemluvě. Ani ostatní masky nezahálí. Protože jedním z hlavních úkolů masopustní obchůzky je zajistit plodnost, mnohé z nich mají právě tuto symboliku a svou roli rozhodně nepodceňují. Slaměný doráží na přítomné ženy a kromě laškování jim nabízí stébla slámy, aby slepice v následujícím roce dobře nesly. Medvědář vodí medvěda, a ten obveseluje přítomné tancem. Jiné masky doráží tyčkami zakončenými bambulkami, kterými návštěvníky pošťuchují, víte kde… Kramář tropí hlouposti, ale snad potajmu dohlíží na řádný průběh celého obřadu. Ciferníky na zádech kominíků ukazují začátek a konec obchůzky. Nejenom oni disponují černými sazemi, kterými vás ochotně a štědře pomažou. V závěru obchůzky ras přivádí kobylu, čte se její provinění, které často čítá nejrůznější prohřešky, kterých se mocní na obyčejném lidu dopustili. Kobyla je sťata, aby po chvíli, posilněna douškem alkoholu, opět obživla a veselí mohlo nerušeně pokračovat dál.

Je to o krásné zábavě, tradici, radosti a nepochybně o útěku z dnešní ne vždy příjemné reality. Ať už se rozhodnete zúčastnit některé z obchůzek v jednotlivých vesnicích anebo navštívíte malebné zákoutí Veselého Kopce, vězte, že dojmy z prožitého dne vás jen tak neopustí. Pokud by vám snad pouhá obchůzka nestačila, památková rezervace Betlém zve k návštěvě stálé expozice věnované tradici masopustu. Do jeho skončení zbývají následující reje a mě nezbývá než vám popřát, abyste si je v případě návštěvy pořádně užili!

foto: hlinsko.cz, Facebook - Hlinecko