Při vyslovení jmen, jakými jsou Keanu Reeves anebo jeho staronová filmová partnerka Winona Ryderová (vzpomeňme na Drákulu) ještě stále mnozí z nás zbystří, protože jejich zvuk může signalizovat dobrou filmovou zábavu. Jenže ta se, k mojí velké lítosti, tentokrát nekonala.
Režisérem a scénáristou filmu Ten pravý, ta pravá je Victor Levin, který má na svém kontě kromě několika průměrných, taktéž romantických, komedií letitou spolupráci seriálu Jsem do tebe blázen. Ačkoliv Levin v případě filmu Ten pravý, ta pravá přichází s dobrým nápadem – s náhodným setkání dvou kousavých, na oko nepříjemných lidí, kteří, přinuceni situací, se postupně sblíží a snad nakonec i skutečně zamilují, výsledný scénář dělá všechno proto, aby to celé nedopadlo, především pak s divákem, dobře. Prakticky nepřetržitý dialog ústředních postav připomíná slovní průjem, který je především ve druhé části tak vydatný, že jsem se v jednu chvíli přistihla, jak znuděně zívám, aniž bych tušila, cože se na plátně vlastně děje. Nikoliv, že by snad to, co říkají, úplně postrádalo vtip. Jenže ten se v překotném toku slov tak rychle rozplývá, že ho divák často nestihne ani zachytit, natož vychutnat. Jejich rozhovor přitom místy nabízí docela trefné postřehy ze života a hlavně životních postojů podobných single čtyřicátníků, které ocení především ti z nás, kteří vědí, o co jde. Ti ostatní se zasmějí několika málo dobrým vtípkům, ale tím to pro ně pravděpodobně skončí.

Co zaujalo mě, byl propastný rozdíl v hereckých výkonech dvojice Reeves – Ryderová, kdy on konečně taky jednou hraje, a výborně, zatímco ona jakoby svoje řemeslo snad úplně zapomněla. Pro Reevese skýtá podobná role v rámci jeho převážně akční filmografii příjemné osvěžení a po zhlédnutí tohoto filmu je na místě zalitovat, že svůj herecký talent doposud nevyužil lépe než pro pár chvatů z bojových umění. Ryderové role odevzdané cynické čtyřicátnice zoufale nejde. Často se zbytečně pitvoří, místy nesmyslně přehrává. Opravdu děsivá je pak scéna, kdy její postava nastupuje do taxíku a nedaří se jí zvládnout kufr na kolečkách. Co Ryderová s kufrem dělá, aby tuhle neobratnost zahrála, je opravdu nedůstojné herečky jejího formátu.

Film je zároveň plný doslova nelogických situací, u kterých přemýšlíte, jestli je to umělecký záměr anebo… WTF? Za všechny uveďme hned úvodní scénu z letiště, kdy obě postavy čekají před bránou na odlet. Během jejich relativně dlouhé a hlasité hádky - hádky dvou doposud sobě neznámých lidí - se nikdo z ostatních cestujících neotočí ani nepodívá jejich směrem, přestože většina stojí v hale osamoceně a doslova několik centimetrů od nich. V jiné scéně zase pozorujeme příchod zřízence letiště a následně jak čeká společně s Reevesem na taxík. Střih. Žádná pointa, žádný vtip.

Přesto, přese všechno, nechci tenhle nepříliš vydařený pokus o komedii úplně zatratit. Vy, co stejně jako ústřední hrdinové, už dávno v nic pěkného, natož lásku, nevěříte, se v tomhle dílku dost možná najdete a třeba i sami sobě zasmějete. Fanynky Keanu Reevese si taky přijdou na své. Ti ostatní nechť zváží, jestli tohle riskovat. Vysloveně špatné to není, ale v zapomenutí to nepochybně upadne. Škoda.

Osobní hodnocení: 40%
Premiéra: 30. srpna 2018

PS: Kdo se mnou souhlasí, že by se do této role lépe hodila Sandra Bullocková?