Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je sobota 14.12.2019, svátek má Lýdie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12783
Komentářů: 11045


Měření



MOŽNOSTI MILOSTNÉHO ROMÁNU – podnětné hledání spisovatele Jana Němce

19.11.2019   Stanislav Polauf   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Hledání - nejen románu a nejen milostného. Jan Němec šest let po vydání mimořádně úspěšného románu o životě provorepublikového fotografa Františka Drtikola přichází s novinkou, kterou nejen zaujme a oslní, ale mnohé možná přivede do rozpaků. Těch „možností“ které v knize o více než čtyřech stech stranách zkoumá je totiž několikanásobně více a autor k tomu užívá nejrůznější metody. Složitě koncipovaný román vypadá na první pohled složitě, při začtení naleznete logiku a po dokončení ho můžete považovat za takřka geniální...
 






Milostný příběh prožívá (či prožil) sám autor a také o něm vypráví v první osobě. Na začátku je setkání úspěšného spisovatele a redaktorského pracovníka Jana (nebo Janka, jak mu bude říkat jeho milovaná) se studentkou Ninou. Příběh budoucího vztahu nemůže být jiný – zalíbení, poznávání, láska, pokus o společný život a následná deziluze, opětovné sbližování, pokusy o obnovení vztahu a definitivní konec. Tohle čekáte - o tom, že velká láska neskončí dobře víte od počátku. Ale rýsuje se první zkoumaná možnost – může láska v dnešní době, kdy každá část dvojice vyráží do světa jiným směrem, vydržet? Jaké by měly být podmínky pro velkou trvalou lásku? Musí skončit tragicky – viz Romeo a Julie či Petr a Lucie?

Krátké kapitoly vzájemných kontaktů mezi Ninou a Jankem prokládá Němec výňatky z literárních děl, kdy ne vždy vám bude jasné, proč jsou vloženy právě v určené místo v knize. Není to proto, aby Jan Němec oslňoval svojí sečtělostí (o té nepochybujete), ale aby dal svému biografickému příběhu další dimenzi. Fabule vlastního milostného příběhu je jasná a logická, láska naplno a pak vzájemné postupné odcizování, které nezruší ani společné vybudování kavárny v malém městě. Co jednomu na druhém vadí se postupně objasňuje a co nepřizná sám Janek to doplní vložený text Niny v jedné z nejdelších kapitol románu. 

„Tohle je román o lásce a psaní ve věku digitálního smutku.... Je v něm dost vášně, slz a také několik zjevení. Je to román o tom, proč vlastně jsme jeden s druhým, co na sobě milujeme, a proč se i přesto opouštíme...,“ píše autor. Je nutno dodat, že tím nejzajímavějším a nejvíce propracovaným je – paradoxně – právě rozcházení a opětné sbližování, období, kdy se začnou objevovat (a vadit) názorové i povahové rozdíly. Zdánlivě jde o maličkosti, ať je to Jankova sebestřednost či jeho zájem o porno, ale – jak to možná znáte – drobnosti se vrší a z pyramidy problémů už nelze vytvořit něco smysluplného. Některé problémy si u sebe Němec dokáže najít, ač těžko chápe, že Nina odmítá to, že ji miluje „pro krásu“ ale chtěla by, aby ji miloval „pro to, jaká jsem“. Jiné otazníky – najít ten Jungovský „stín“ ve své osobě, mu ale ani Nina nedokáže ukázat - („podvědomě v druhém člověku hledáme vykoupení“ až do doby, kdy „vyletí čertík z krabičky,“ jak je to formulováno ve fiktivním rozhovoru autiora se sebou samým v druhé části knihy. Není prostě lehké žít s mužem, který je "rozmazlený literaturou a filozofií, takže světy normálních smrtelníků mu často připadaly nezajímavý."

 „Na lecos z toho, co píšu, nejsem vůbec pyšný,“ říká v témže rozhovoru Jan Němec. A nastoluje další otázku „možností“ – může vůbec v autobiografii napsat skutečnou pravdu bez pocitu studu? Němec to v jednom okamžiku zkouší v přechodu k psaní ve třetí osobě, ale pokorně se vrátí k vyprávění „sám o sobě“. Hledá sám sebe, hledá rozbitý vztah a hledá možnosti jak o něm napsat a proč o něm psát. Jak však o něm psát? Kde je hranice, předěl mezi skutečným životem a literaturou? „Jedinou skutečnou odpovědí na otázky srdce je shořet v plameni, oběsit se na otazníku.“  A jaká je odpověď na možnosti literatury, která je (jak to formuluje Němec v rozhovoru s s Milanem Kunderou v „chronickém stavu bezmoci?.“ Tato bezmoc je rozprostřena v celé, složitě strukturované knize a vyjádřena snad jedinou větou na úplném konci „Buď literatura, nebo život, jiné možnosti nebyly, Nino.“ Chci věřit, že jiné možnosti – alespoň v literatuře – nám Jan Němec svým dalším dílem ukáže. 

Když vyšel román Odysseus (Ulysses, 1922) viděl v něm Thomas Mann „román, jímž se končí všechny romány.“ Jan Němec dokazuje, že možnosti románu tu ještě stále jsou.


Jan Němec (1981) je spisovatel, novinář a scenárista. Studoval sociologii, religionistiku a divadelní dramaturgii. Spolupracoval s časopisem Respekt, Českou televizí, Českým rozhlasem nebo Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. V současnosti je editorem literárního měsíčníku Host a přednáší na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Vydal sbírku poezie První život (2007), knihu povídek Hra pro čtyři ruce (2009) a román Dějiny světla (2013). Ten obdržel Cenu Evropské unie za literaturu, byl přeložen do dvanácti jazyků včetně angličtiny, španělštiny či němčiny a společnost Negativ připravuje jeho filmovou adaptaci. 
********************************************************* 
Jan Němec: MOŽNOSTI MILOSTNÉHO ROMÁNU
vydalo v moderní grafické úpravě Martina T. Peciny
nakladatelství Host, Brno, 2019

 
 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2632 s