Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 31.3.2020, svátek má Kvido 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12838
Komentářů: 11067


Měření



Přivítejte o půlnoci Palladium země české ve Staré Boleslavi

31.12.2019   Aneta Šimonková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Palladium země české, mariánský reliéf, který podle legendy po staletí ochraňuje český národ, se vrátil ze své dočasné úschovy v Praze zpět do Staré Boleslavi. Kardinál Dominik Duka ho již v kapli Arcibiskupského paláce na Hradčanech předal proboštovi kolegiální kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi Liboru Bulínovi, kterého současně při slavnostním obřadu jmenoval Strážcem Palladia. Ve Staré Boleslavi, nejstarším českém poutním místě, kde byl svým bratrem Boleslavem zavražděn český kníže Václav, finišují práce na rekonstrukci baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Kostel se zaskví ve své původní kráse a věřící ho budou moci poprvé obdivovat dnes od první minuty po novoroční půlnoci, kdy se zde uskuteční poutní mše svatá. Z Prahy budou věřící o Silvestrovské noci putovat k místu, kde bude Palladium země české nově trvale vystaveno.
 


„Hlavním účelem symboliky Palladia v dnešní době je ochrana naší země, aby v ní žili lidé, kteří si dokáží vážit svobody, lidé, kteří vědí, co to je tolerance, ne že jsou tolerovány jen moje názory, ale že mohu naslouchat a vést dialog s druhými,“ řekl Duka při předávání Palladia.

Staroboleslavský poutní areál je nejstarším českým poutním místem a spolu s Pražským hradem nejstarším a nejpamátnějším místem českého státu. Prošel nákladnou rekonstrukcí, která je hrazena převážně z dotací Evropské unie. Ta na opravy věnovala téměř 242 milionů korun z nichž 125 milionů jde právě na rekonstrukci mariánské baziliky a zbytek na opravu baziliky sv. Václava. Staroboleslavská kapitula má minimálně pětiprocentní účast a podle probošta Bulína ji to i tak zadluží až na dvacet let. V centru města má církev i řadu jiných objektů, které chce v budoucnu opravit. Sloužit by mohly i jako zázemí pro poutníky. Práce v Mariánské bazilice finišují tak, aby zde mohl být provoz obnoven slavnostní bohoslužbou od první ranní minuty 1. ledna, tedy na svátek Panny Marie. Mši svatou při příležitosti požehnání obnovené baziliky po rekonstrukci bude celebrovat arcibiskup pražský a primas český, kardinál Dominik Duka. Poutníci v tento den z Prahy připutují po staroslavné Via Sancta – tedy nejstarší české poutní cestě, která vede z Prahy přes Kbely a Dřevčice do Staré Boleslavi.


Rekonstrukce nejstaršího českého poutního místa hradí z velké části fondy EU
Současná rekonstrukce baziliky započala před dvěma a půl roky. Po celou dobu rekonstrukce byl kostel pro místní věřící i poutníky uzavřen. Podle probošta Bulína se v bazilice renovovalo v podstatě vše. Od opravy vnější fasády a střechy, přes repasi barokních varhan, opravy jejich stroje a modernizace vzduchotechniky, renovaci veškerých povrchů stěn i podlah, obnovy zlacení, restaurace obrazů, soch až k zavádění moderní techniky, která zpříjemní dojem z pobytu v bazilice. „Zatímco dříve byla bazilika nasvícena 20 reflektory, dnes jich bude ke stovce,“ vysvětlil Bulín jen jeden z drobných detailů.
Poslední velkou renovací prošla bazilika v roce 1940, tedy v době 2. světové války. „Tehdy na renovaci měli naši předchůdci mnohem méně prostředků, například zlacení tedy jen překryli lakem. Ten paradoxně skryté zlacení konzervoval. Současná renovace ta mohla na mnoha místech využít původní materiál. Na jiných místech ho však restaurátoři doplnili plátkovým zlatem, a tak se bazilika na nový rok před očima poutníků poprvé skutečně zaskví opět ve svém původním zlatém lesku,“ poznamenal Bulín.

Velkou novinkou bude trvalé vystavění Palladia země české. To bylo dosud vystavováno jen výjimečně, při příležitosti velkých svátků. Po dobu rekonstrukce je dočasně umístěno v Praze na arcibiskupství, kde si ho dnes probošt Bulín z rukou kardinála Duky převzal spolu s funkcí Strážce Palladia. Od nového roku pak bude tento cenný mariánský reliéf, jehož historie sahá až ke sv. Metoději a který je údajně vyroben z tzv. korintské mědi, trvale umístěn a veřejně přístupný v boční kapli mariánské baziliky hned vedle oltáře. S ohledem na nedozírnou cenu Palladia, které je svým významem srovnáváno s korunovačními klenoty, bude kaple zabezpečena a přístupná tak bude jen s průvodcem.

Základní informace o bazilice:
Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. Byl postaven podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho v letech 1613–1625, ve stylu raně barokních římských kostelů. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner, jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1748–1749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl. Podivena. V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava.

Spojení se sv. Václavem:
Sv. Václava (asi 907–28. září 935, příp. 929) podle legend zavraždil ve Staré Boleslavi jeho mladší bratr Boleslav I. K činu došlo před dveřmi tehdejšího a dnes už neexistujícího kostela sv. Kosmy a Damiána, na jeho místě dnes stojí bazilika sv. Václava. K uctění sv. Václava vznikla z Prahy do Staré Boleslavi poutní cesta již počátkem 10. století. V roce 938 nechal Boleslav I. přenést do Prahy tělo svého bratra Václava, prohlášeného už tenkrát za svatého, a dal jej uložit v tehdejší knížecí rotundě sv. Víta. Cesta, kterou tělo ze Staré Boleslavi do Prahy převáželi, vešla do povědomí lidí a byla pojmenovaná Svatováclavská, na památku přenesení ostatků sv. Václava z hrobu ve Staré Boleslavi do rotundy sv. Víta na Pražský hrad.

Palladium:
Palladium země české je kovový reliéf Madony s Dítětem o rozměrech 19 × 13,5 cm. Je zarámovaný a uchovávaný ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Významem je porovnáván s korunovačními klenoty. Jedná se o vyobrazení, které je českými katolíky tradičně spojováno se zvláštní ochrannou mocí nad českými zeměmi, pokud sjednocuje modlitby věřících k Bohu. Jeho vznik je spojován legendami se křtem sv. Ludmily, babičky patrona české země. Ta ho měla získat od sv. Metoděje a po její smrti ho zdědil sv. Václav, který ho měl ve velké úctě a nosil ho na hrudi, a to i v době své smrti, po které se obraz na mnoho let ztratil. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie vznikla na místě, kde byl dle legendy obraz zázračně znovunalezen ve 12. století. Za husitských válek byl reliéf roztaven a v 1. polovině 15. století byl nejspíše z dochované hmoty opět odlit neznámým umělcem. Pravost legend není historicky potvrzena, nicméně dle expertíz je současný obraz skutečně ulit z tzv. korintské mědi, jak uvádí původní legenda.




 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2732 s