RADOSTNÉ VENČENÍ - 6. část: Překvapivé změnyRADOSTNÉ VENČENÍ - 5. část: U rybníkůRADOSTNÉ VENČENÍ - 4. část: Na zahrádceRADOSTNÉ VENČENÍ - 3. část: Kamarádka AiruškaSvátkyRADOSTNÉ VENČENÍ - 2. část: Venčení v lese
Počet autorů: 503
Registrovaní čtenáři: 512
Publikovaných článků: 13005
Komentářů: 11181
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněWill Bowen: Dopisy od BohaVRAH VE MNĚ – TV tip - Drsný film o násilí v násRock Café - legendární pražský klub slaví 30 let
Nabídka mediálního partnerství
www.ngprague.cz
www.muzeummontanelli.com
www.fenixradio.net
www.egmont.cz
www.divadlotramtarie.cz
www.divadloviola.cz
www.paseka.cz
www.dokoran.cz
www.metafora.cz
www.atlantis-brno.cz
www.fragment.cz
www.argo.cz
www.audioteka.cz
www.druhemesto.cz
www.pozitivni-noviny.cz
www.ivysehrad.cz
www.libri.cz
www.bezruci.cz
www.divadlodisk.cz
www.divadloaha.cz
www.zizkovskedivadlo-jc.cz
www.patart.cz
divadlo.zlin.cz
www.albatros.cz
www.academia.cz
www.comicscentrum.cz
www.nakladatelstvicas.cz
www.zooplzen.cz
www.vosp.cz
www.balet-praha.cz
www.jota.cz
www.advaita.cz
Myšlenky pramení kdesi v nedohlednu šel jsem již mnohokrát jejich zřídla hledat Na cestě kamení, které neuzvednu Tu šlápnu do mokra – tam je mlha šedá Sám v sobě bez mapy chodím všemi směry Cíl je mi záhadný. Přesto kráčím. Někam Snad mě to netrápí. Že je správný? Který? Změním ho za dva dny, když se noha smeká? Vše, co zde naberu, tady opět nechám jak dítě u moře, jež hrad z písku staví Docházím k závěru, že je marná střecha když základ uhořel v žáru bez představy Mám tonout v pohodlí? Znát kříž vyděděnce? Jsem v roli diváka – či snad režiséra? Copak nám dohodly smysl existence síly, jež vyláká zdroj, jenž nevyvěrá? Otázek přibývá – nejsou odpovědi: Zda hustá temnota jasem střídána je? Zda cesta líbivá kroky nerozředí? Zda hlavu nemotá do ní daný zájem? Nevím, co vystavět – ani destruovat co za co zaplatit – a kdy že být skoupý kdy říci tři sta vět – kdy užít tři slova kdy, stižen závratí, tím být, kdo sny skoupí Hledám své vrcholy – zkoumám dna svých hlubin nic z toho nezměřím – hledím na obojí Někdy jen mrholí – jindy průtrž hubí pěšiny ke dveřím, na nichž srdce stojí Někdo spí na trnech – jiný na nebesích Na růžích ustlané lože nekrvácí? Je vcelku patrné – aniž mě to děsí To, co dám, zůstane Co si vezmu, vracím… Foto: pixabay.com |
ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž
Copyright © 2001 -
2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.