Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 20.10.2021, svátek má Vendelín 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 508
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13125
Komentářů: 11265


Měření



Takhle ti zpívá Terezín

15.09.2021   Marek Řezanka   Poezie   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V bývalých Magdeburských kasárnách v Terezíně jsem objevil německy psanou báseň, jež mě velice oslovila: Svou syrovostí, naléhavostí, ale i nadějí, která z ní přímo křičí.

Zkusil jsem ji volně přebásnit, aby smysl zůstal zachován, a forma byla pokud možno neporušena.
 



Takhle ti zpívá Terezín… (Das Liedchen von Terezienstadt, překlad)

 Nás na čtyřicet tisíc Židů
smířit se snaží s pohanou.
Ti, kteří neodjeli v klidu
do Polska, rakev dostanou.
Oděni víc než velmi spoře
v kasárnách vyhlížíme hvězd,
věčný svit na tom temném dvoře
pomáhá hrozný tlak nám snést.
Svoboda sídlí ve vesmíru,
ne v kasárnách, z nichž nelze ven.
Ve snech snad ještě máme víru:
Jak dlouho jen, jak dlouho jen.
Něčí jsi bratr, otec, syn:
Takhle ti zpívá Terezín.

 Svádíme boj za život holý
s každým dnem zvyklí bídu brát.
Hrdost? Ten přepych nedovolí
hlad, kdy lze žebrat akorát.
Dřív by se člověk toho zdráhal,
polévku srkat jako zvěř
z plecháče – pravda je však nahá:
Žer, nebo chcípni – to mi věř.
Maska všem tady rychle padá,
ztraceni naučí se krást.
Každý chce přežít: Je to zrada?
Zde je jen on – a žádná vlast.
Něčí jsi bratr, otec, syn:
Takhle ti zpívá Terezín.
 
  Někteří z nás se na to ptají,
zda se tu k peklu neklesá.
Dřív byli koně v této stáji,
dnes tu spí lidí šedesát.
Líce jsou propadlé až běda:
Z lačnosti tloustnout nedá se.
V táboře pouze sen nás zvedá
o měkkém loži, terase. 
Statečný muž svou bolest tiší
přes den, kdy slunce praží moc.
Srdce nám rozežraly myši,
pláčeme vždy, když přijde noc.
Něčí jsi bratr, otec, syn:
Takhle ti zpívá Terezín.

 Děti a starci pěkně spolu:
Z těch prvních klíčí něco z nás.
Ti druzí zesnou plni bolu,
k svým otcům vracejí se včas.
Smrt v černé zbroji trochu mate:
Jí děcko je zde šumafuk
i srdceryvný nářek matek,
z nějž stal se tady běžný zvuk.
I jinak zocelené chlapy,
s nimiž většinou nehne nic,
ta strašná ztráta matek trápí,
jak pláč jim trhá kousky plic.
Něčí jsi bratr, otec, syn:
Takhle ti zpívá Terezín.

 Prý ve vzorovém tady ghettu
nás osud skřípl pěkně fest.
Čtyřicet tisíc. Stále jsme tu,
což zbytek z milionu jest.
Starosti nás zde četné souží,
bolí nás všechno, marná věc.
Z bláta se ocitáme v louži.
Žijeme ale, a to přec.
Osud nás svedl dohromady,
aniž je někdo tomu rád.
Doufáme aspoň, když jsme tady,
že vše se změní jednou snad.
Něčí jsi bratr, otec, syn:
Takhle ti zpívá Terezín.

 Až jednou se to rázem změní
a strastem bude konec již.
Až mír budou znát pokolení,
pak zazpívám si doma, víš.
Však pokud osud jinak míní,
a rozkaz pohřbít mě tu dal,
svobodu budou holt mít jiní,
má báseň žít si bude dál.
Až všechen tento úděl zmizí
a tobě štěstí bude přát,
vzpomeň si, prosím, na tu krizi,
kdy se zoufalstvím kráčel hlad.
Něčí jsi bratr, otec, syn:
Takhle ti zpívá Terezín.

Zdroj totografií: arachiv autora, pixabay.com
Audiobáseň: http://www.muamarek.cz/files/mp3/takhle-ti-zpiva-terezin....mp3



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0282 s