Tvůrčí psaní - SlovotvorbaSetkáníSlunce na beseděKdyž ne do března...Lípa v násPodstata nelidskosti
HELIMADOE – TV tip – Co skrývá podivný název?Zimní hrob – nedaleká budoucnost není příznivá pro nikohoPoslední naděje pro legendárního tvoraZačala se natáčet Zlatovláska, i tentokrát s Petrem ŠtěpánkemTady Havel, slyšíte mě?Jen jeden svět: Kdo je vrah?Kopíruje naše zahrada naši duši?Festival Mezinárodní týdny tance a mladé talentyBirgusovy kontrastySestry a stíny minulostiSurfování, rafting nebo kayak cross v centru PrahyZkroťte divokou šelmičku s láskou a trpělivostí
Mračna se stahují nad naší střechou, mračna se stahují nad naším prahem. Že z toho mraku nezaprší? Zhrzená slečna s kufrem a dekou vášnivě zvoní před naším prahem.
Z pusy jí nadávky srší. Mel jsem být ve střehu, nedávat adresu, měl jsem s ní mluvit na rovinu. Bál jsem se reakce její. Teď ve dveřích stojím, má rodina ve stresu, dvě ženy, v podpaží lůžkovinu a místnosti prázdnotou zejí.
Ztratil jsem důvěru životní lásky kvůli jediné chvilce. Ztratil jsem rodinu, zázemí. Pro snadné náručí blonďaté krásky vonící po vanilce. Nestál jsem nohama na zemi. Kdo by to řekl, že se poblázní, že spálí mosty, že se mnou bude chtít být. Už nikdy nechci jet do lázní, ačkoliv mám osteoporózu kostí. Bez blbé blondýny dá se s tím žít. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.