Tvůrčí psaní - SlovotvorbaSetkáníSlunce na beseděKdyž ne do března...Lípa v násPodstata nelidskosti
HELIMADOE – TV tip – Co skrývá podivný název?Zimní hrob – nedaleká budoucnost není příznivá pro nikohoPoslední naděje pro legendárního tvoraZačala se natáčet Zlatovláska, i tentokrát s Petrem ŠtěpánkemTady Havel, slyšíte mě?Jen jeden svět: Kdo je vrah?Festival Mezinárodní týdny tance a mladé talentyBirgusovy kontrastySestry a stíny minulostiSurfování, rafting nebo kayak cross v centru PrahyKopíruje naše zahrada naši duši?Zkroťte divokou šelmičku s láskou a trpělivostí
Ležíš si na gauči, jen v noční košilce, Tvé krásné nohy už nepatří mi. Ač připraven byl bych ve chvilce, Tvůj výraz bez zájmu těžko mne vzpřímí. Odcházím vedle, do ložnice, utápět se ve svém světě. V komodě čeká mne slivovice, ta pomůže, když srdce chce Tě. To srdce brání se přímluvám těla, že každá žena je skvělá. Že chybí mi pouze fyzický dotek bez starostí a bez kalhotek. Proč už to není, jak bývalo kdysi? Ty jsi snad stará? Já jsem snad mladý? Ta slivovice mé myšlenky mísí, jsem v přípravách smilné zrady. Tak se jdu ujistit, že nejsi lačná a jsem i rád, že děláš, že spíš. Odjíždím na místo, kde každá je vláčná, tam něhu si zaplatit smíš. I cizí žena se líp, než Ty, chová. Kde jsou ty časy, kdy byla jsi snová. Zdroj fotografie: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.