Vlastně jen chtěl, aby ho měl někdo rád.

Bože, kde se stala chyba? Kam nás vedou cesty Boží?

Snad jsem ho i maličko litovala. Maličko. Ale bylo to tak zvráceně nechutné, že...

A jak už napsal někdo další, tohle není příběh, ke kterému bych se chtěla vracet. Ne, ne. Přesto mi uvízl pod kůží a tam...

...hnije.

Jako bych tu hnilobu, zkaženost, zvrácenost, tu bolestnou osamělou touhu být součástí společnosti - a přitom navždycky zůstat vyvrhel - pořád cítila.

I po těch letech, co jsem tohle četla. Pořád to tam je.

...prostě jen chtěl, aby ho měl někdo rád.

Tady to teda začíná? Tady to končí? Tohle je ta cesta, která vás zavede na samý okraj propasti, která vás donutí skočit?

Těžko soudit člověka, jehož boty nenosíme. Co kdyby ho prostě na začátku měl někdo rád? Dopadlo by to jinak? Dopadlo by to stejně?

To už se asi nedozvíme...

Dítě boží, Cormac McCarthy, Argo 2009