Za začátku jsem se v tom trošku ztrácela, zbytečně moc politiky, intrik, postav, které s příběhem zdánlivě nesouvisely...

Osamělost vede lidi ke špatným rozhodnutím.

Potom to však nabralo spád, bylo to smutný, opravdový, syrový, krutý. Citový nářez, který vás rozbrečí, ale dokáže vás i rozesmát. O přátelství, lásce, zradě, touze někam patřit, něco dokázat, někým být.

Veškerý čas věnujeme tomu, že se snažíme mít všechno pod kontrolou, a přesto nás povětšinou formují věci, na které nemáme vliv.

O hokeji, ale nejen o něm. O zmařených snech, o síle člověka, o vině i odpuštění.

Občas dobří lidé dělají špatné věci s dobrým úmyslem, občas je to naopak...

Příběh o lidech, citech, bolesti i umírání. O snech, víře i o ztrátách.

Pravda o lidech je jako oheň, zničující a nelítostná.

Ne tak skvělé jako první díl, ale skoro.

Smutek je cena, kterou platíme za lásku... Někdy prostě musíte pro něco žít, abyste přežili všechno ostatní...

My proti vám, Fredrik Backman, Host 2018