Příběh osmnáctileté Layken, které se po smrti otce zhroutí svět. Ale je to opravdu tak? Nebo vždycky, když něco končí, něco jiného zase začíná?

Jsem nikde, tak nikde, jak se dá.
Bodlo by někde, kdo z vás ho má?

Nový domov, nová škola, noví spolužáci a noví sousedé. Layken se sžívá se zcela jiným prostředím a snaží se najít nový smysl života.

Nemůžeš být jako já,
ale buď ráda, že to nejde.
Necítím bolest, ani to, když přejde...

Prvoplánové, předvídatelné, ale čtivé. První polovina: cože? To jako fakt? A druhá: no ty krááááso...

Nechtěla už ten život,
jediný, který měla,
smutný a prázdný
i blažený býval zcela.
Nemůže však tušit žádný z nás,
co bude, až se naplní náš čas..

Příběh o bolesti, popírání, hněvu, smlouvání, depresi a přijetí. O lásce. O touze. O chybách. O každodenních přešlapech, vině, odvaze, i těžkých rozhodnutích. O smíchu. O kráse.

Zatímco na začátku jsem si říkala, že půjde o naivní příběh dvou zamilovaných, druhá polovina už byla o něčem zcela jiném. O odpovědnosti, síle lásky i odpuštění.

Všichni předpokládají, že mají ještě spoustu času...

Nakonec se mi to líbilo...

Život jedna báseň, Colleen Hooverová, YOLI 2014
(znovu vyjde v IKARU 2023 - zdroj obálky)