Příběh o přátelství, zkaženosti, kráse, mládí, slabosti, svodech, lžích a prostopášnostech.

Ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši...

Obraz Doriana Graye je dvojí. Ten namalovaný a ten, který nám autor předkládá. Temný, zvrácený, hříšný, pohrdavý.

Každý žije sám svůj život, a za to, že ho žije, také sám platí...

Těžkopádné, zdlouhavé, zvláštní. Spousta mouder a spousta nudy (alespoň v mém případě). Vlastně se tam nic moc nedělo, jen neustále tlachali :)

Lidé si lehají na obětní oltář dobrovolně...

O jednom životě, o mládí, o snech, o lásce, o zradě i o smrti.

Svědomí a zbabělost, to je ve skutečnosti jedno a totéž...

Po nadšení z předchozích děl jsem zklamaná. Nejspíš jsme si s Dorianem Grayem do oka zrovna nepadli...

Každičký prchající okamžik nás o něco obírá...

Duch má bezesporu delší trvání než krása. Tím také lze vysvětlit, proč se tolik namáháme být tak přehnaně vzdělaní. V tom zuřivém boji o pouhé bytí toužíme mít v sobě něco, co nepomíjí, a proto si plníme hlavu veteší a fakty a bláhově doufáme, že tak se tu udržíme...

Ponuré, tíživé, burcující, pravdivé.

Dnes může člověk přežít všechno, jenom ne smrt.


Obraz Doriana Graye, Oscar Wilde
CooBoo 2020