Memento zhoubyBalada o dvou hlasechŘetěz zrůdnostiRADOSTNÉ VENČENÍ POKRAČUJE - 7.část: Venčení nejveselejšíRADOSTNÉ VENČENÍ POKRAČUJE - 6.část: Potřebná socializaceZůstává...
Počet autorů: 509
Registrovaní čtenáři: 521
Publikovaných článků: 13521
Komentářů: 11387
SPÁČI – TV tip - jedna chyba, tvrdý trest, zasloužená pomstaBásník, který dobyl dětský světUmění v kontextu společnosti: Příběh evoluce skrze dějinyPsí poslání Dítě z Osvětimi: Příběh silné vůle a nezlomné nadějeKulturní dědictví Česka: památky, umění a tradicePokáníMysteriózní invaze pavouků: Proč jich je letos tolik?Gump - Pes, který naučil lidi žítSpi, bledá sestřičkoDomácí výuka v éře koronaviru: Změnila náš pohled na vzdělání a rodinný život?Sestřičky a jejich tajná přání
Nabídka mediálního partnerství
www.ngprague.cz
www.muzeummontanelli.com
www.fenixradio.net
www.egmont.cz
www.divadlotramtarie.cz
www.divadloviola.cz
www.paseka.cz
www.dokoran.cz
www.metafora.cz
www.atlantis-brno.cz
www.fragment.cz
www.argo.cz
www.audioteka.cz
www.druhemesto.cz
www.pozitivni-noviny.cz
www.ivysehrad.cz
www.libri.cz
www.bezruci.cz
www.divadlodisk.cz
www.divadloaha.cz
www.zizkovskedivadlo-jc.cz
www.patart.cz
divadlo.zlin.cz
www.albatros.cz
www.academia.cz
www.comicscentrum.cz
www.nakladatelstvicas.cz
www.zooplzen.cz
www.vosp.cz
www.balet-praha.cz
www.jota.cz
www.advaita.cz
Otázka, která by alespoň jednou za život měla potrápit básníka
Až si na mě ukážete prstem, Nevím jak se obhájím. Jsem básník, jakým údělem? V mém nitru svět se bolestivě láme jako voda ve splavu. Jsem jím obklíčen a je mi úzko, že si klíče k pravdě kovu slovem. Jednou třeba pochopím, Kde je moje místo. Zatím spíše tápu namočeným perem, Když se hrbím nad svým tichým dílem, Až mám páteř zakřivenou v otazníku. Kde jsem byl, když Křižík načrtával obloukové lampy? Na čí straně stál jsem, když Zlo na nevinné brousilo si bodáky? A čím jsem střílel v bitvách za svobodu milionů? Ovšem – o všem jsem jen zpíval. Jaké je to poslání? Když jiní žijí a já píši seznam Vlastních pocitů, jež nezachrání svět. Nemám pekařovy ruce, které válí těsto, Aby druzí mohli jíst. A nemám ani zručnost chirurga - srdce otevírám jenom veršem A i plány inženýrů na odvážné mosty Jsou mi příliš přesnou prózou. Kde je moje místo? Někdo ze sudiček škrtne sirku, Zapálí mě, vrhne do tmy, řekne: Sviť si komu chceš a jak to dovedeš! Básník nemá na vybranou. Ale věřím, Že až znovu zeptáte se Kde je tvoje místo? Přijde doba křehkých květů A vy všimnete si růží. A pak básník bude ptát se vás. |
o kování slov nemáte, milý pane, ani tuchy, ne tím gumovým kladívečkem... jistě lze zcela svobodně a z plných plic koktat, ale nazývat to s tak opovážlivou samozřejmostí zpěvem... aplaus nepřinese...
ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž
Copyright © 2001 -
2023 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.