Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 4.10.2022, svátek má František 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13280
Komentářů: 11316


Měření



Karlova univerzita - vážíme si vzdělání?

07.04.2005   Jindřiška Kodíčková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Se zájmem sleduji kuolárovou diskusi v parlamentu, zda schválit či nikoli 7.duben jako Den vzdělanosti. Může prý při schvalování nastat problém, někteří poslanci totiž nechtějí, aby došlo k inflaci významných dnů ( L.Talmanová, ODS).

Poslanci by měli šanci prokázat, že si váží vzdělání a zároveň ocenit velkolepý čin Karla IV., který si byl vědom už před 657 lety, že národ vzdělaný bude národ schopný obstát v dějinách. Bohužel některým poslancům toto poselství asi nedochází. Nebo by byli radši, kdyby lidé nic neznali a tím lépe by se jimi mohlo manipulovat? Právě tato diskuse tristně odráží vztah našich politiků ke školství, vzdělání a vědě. Ještěže osvícený Karel IV. se jich nemusel ptát, zda milostivě smí nabídnout mnoha lidem budoucnost.


Pravděpodobně každý Pražan procházel kolem krásného gotického arkýře Karolina, nebo zúčastnil promoce ve velké aule. Ne každý ví, že jeho kroky vedou v místech, kudy
kráčel Václav IV, mistr Jan Hus, Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský…..
Již Václav II. si uvědomoval význam vzdělání a pokoušel se o založení university, jejímž základem se měla stát svatovítská katedrální škola, tzv. studium. Díky odporu šlechty tehdy svůj plán neprosadil. Čeští zájemci o studia museli putovat do vzdálenějších univerzit v Paříži, Padově, Perugii, někteří až do Oxfordu. Významní čeští hodnostáři vystudovali v Bologni, jako např. Arnošt z Pardubic, Jan z Jenštejna, litomyšlský biskup Petr, kronikář Neplach.
Karel IV. se založením university samozřejmě spojoval i další plány na povznesení Prahy a své moci, ale potřeba vysokého učení byla prvotní. Vzestup společnosti v době posledních Přemyslovců a Lucemburků si žádal velký počet písařů, právníků, kněžích, ale i obchodníků znalých matematiky. Stávající struktura škol už byla nevyhovující.
Snad díky přátelským vztahům s papežem Klimentem VI. získal v lednu 1347 povolení k zřízení obecného učení. Již za rok, 7.dubna 1348 založil zlatou bulou pražskou universitu.
„ Carolus, Dei gracia Romanorum rex semper Augustu et Bohemie rex. Ad perpetuam rei memoriam.“
Byl to závažný kulturně politický počin, který trvale ovlivnil českou a středoevropskou vzdělanost. Protože universitu založil s podporou duchovenstva, stala se i hrází proti rozpínavosti šlechty. Způsob výuky i výběr posluchačů přispíval velkou měrou k demokratizaci školského systému, protože český intelektuální život se mohl opírat o širokou společenskou základnu. Vytvářel a posiloval českou domácí inteligenci, protože umožnil dostupnost vzdělání a Praha se tak zařadila mezi evropská střediska vzdělanosti.
Z listin vyplývá, že byla založena Karlem jako českým králem, dotována finančními prostředky a nadacemi z Čech.
Společenství, tj. universitu, tvořili doktoři, mistři a scholarové, mohli se chlubit stejnými privilegii, imunitami a svobodami jako studenti a mistři na pařížském a boloňském učení. Již od počátku měla 4 fakulty – teologickou, právnickou, lékařskou a artistickou ( svobodných umění, později filosofickou). Též se udělovaly hodnosti po absolutoriu, bakalář, mistr (artistická) a doktor.
Zpočátku učení nemělo svoji budovu a výuka probíhala v bytech mistrů, ve Svatovítském chrámu nebo v klášterech, podle řádové příslušnosti mistrů. Teprve v roce 1366 zřídil císař kolej pro dvanáct mistrů. První učitelé byli Češi a získal je sám panovník. Postupně přicházeli cizinci, až nakonec převládli.
V 60. letech 14. století získala universita pevnější řád. Studenti i učitelé se rozdělovali do čtyř národů dle zeměpisného, nikoli národnostního určení.
Teprve za vlády Václava IV. dostává učení důstojnou budovu - Karolinum. Patří k nejkrásnějším gotickým památkám Prahy. Je nejstarší dosud plně využívanou univerzitní budovou na evropské pevnině.
Václav IV. roku 1383 věnoval dům mincmistra Jana Rotleva pražské koleji. Původně se jednalo o tři domy, které byly spojovány. Přesto chyběla velká síň, nezbytná pro univerzitní obřady a slavnosti, tu vytvořili na úrovni prvního patra ubouráním zdí. Velká aula ( dodatečně zvýšená a rozšířená) zůstává skvělým symbolem nepřetržité tradice duchovního života českého národa. Stejné prostory jako my dnes navštěvoval i Jan Hus. Budovou Karolina prostupuje atmosféra univerzitního života doby předhusitské.
Universita ve své právní podstatě fungovala jako církevní instituce a přece se podařilo smazat hranice mezi kleriky a laiky, pojem klerik se rozšířil. Byl za něho považován každý student university, nikoli jen student teologie.
Učení se stalo samostatnou institucí spravovanou a řízenou vlastním zákonodárstvím. To se vztahovalo i na absolventy působící na nižších školách. Tak se dostalo městské školství pod přímou kontrolu university a vymykalo se postupně bezprostřednímu dozoru církve.

Závěrem chci vyzvat všechny dámy a pány, kteří za nás rozhodují v parlamentu, aby při rozhodování zvážili velikost počinu Karla IV. a nesnížili ho svoji malicherností. Když už ve 14. století se vědělo, že vzdělání je nad zlato, nemusíme my v 21. století jeho hodnotu devalvovat.


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Martina - 8.4.2005 - 15:29

Nemůžete chtít od lidí, kteří si zřejmě vzdělání z nějakých důvodů neváží, aby mu přikládali nějakou váhu tím, že mu přiřknou významný den...

Od: Jindřiška - 8.4.2005 - 22:31

Fakt
asi je, že naši mocipáni vzdělání vskutku podceňují, jim stačí, když se za vzdělaně( s titulem) jen vydávají. A to ať už úplně sprostě, dokonce bez maturity mají titul, nebo vystudují zázračným způsobem, papír tudíž mají, ale v hlavě? Podle toho to taky na naší politické scéně vypadá.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0343 s