Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ... Dnes je středa 27.9.2023, svátek má Jonáš

Autorský web

Memento zhouby Balada o dvou hlasech Řetěz zrůdnosti RADOSTNÉ VENČENÍ POKRAČUJE - 7.část: Venčení nejveselejší RADOSTNÉ VENČENÍ POKRAČUJE - 6.část: Potřebná socializace Zůstává...

Webmagazín na FB

Statistika Rozhledny

Počet autorů: 509
Registrovaní čtenáři: 521
Publikovaných článků: 13521
Komentářů: 11387

Nejčtenější za 14 dní

SPÁČI – TV tip - jedna chyba, tvrdý trest, zasloužená pomsta Básník, který dobyl dětský svět Umění v kontextu společnosti: Příběh evoluce skrze dějiny Psí poslání Dítě z Osvětimi: Příběh silné vůle a nezlomné naděje Kulturní dědictví Česka: památky, umění a tradice Pokání Mysteriózní invaze pavouků: Proč jich je letos tolik?Gump - Pes, který naučil lidi žít Spi, bledá sestřičko Domácí výuka v éře koronaviru: Změnila náš pohled na vzdělání a rodinný život?Sestřičky a jejich tajná přání

Měření

S drsnou noblesou

11.08.2005 Aleš Misař Poezie

Tuto báseň jsem věnoval památce Václava Hraběte krátce poté, kdy jsem si zakoupil sbírku prostě pojmenovanou Blues

Město vyplivnuté z právě zaklapnutých dveří
suterénních barů klečí nad ránem,
když kroky opozdilých snílků
zvracejí se odtud jako trsy křivolamých lilií
A nechtíc pletou copy ulicím.
V hluboké historii této noci
Leží malý sálek zavěšený na provlhlé schodiště -
Doupátko stvořené jako by cigarety mávnutím,
Napěchované kouřem, slůvky, blízkostí.
Když se do ovzduší opře světlo bledé zářivky,
Vidíš blues a rozpomínáš se na sklepní koncert:
Klavír počne svoji rozhoupanou černou zpověď,
Prsty následují noty rozeseté po osnovách jako
stopy nestřízlivých chodců
od zdi ke zdi, když zdi nejsou.
Vtom je život elegantně zadumaný
Jak poslední táhlé vydechnutí
Hráče na trubku.
Nakonec se přidá pivní bas,
Máš hořko v ústech,
Chtěl bys proklínat bláznivou holku,
co tě nechtěla a poslední, co nechala ti,
Byly její liščí oči
Odplouvající v nikotinovém oblaku.
A ty se ztrácíš domů,
Město klečí nad ránem
A úsvit potkáváš,
Jak chodí unavené lampy zhasínat.
Zatímco s drsnou noblesou
Ten smutek odíváš do přiléhavých slov.

Komentáře čtenářů

Reakce k článku

Od: pavel - 31.8.2005 - 16:12

dobre
to je skvele clovece...

Od: Andrej Čokorilo - 5.9.2005 - 14:38

hmm..
jedna z nejzajimavějších věci co jsem tady četl!

Od: Pavla Králová - 11.9.2005 - 21:09

brilantně...

Od: miroslawek - 15.12.2005 - 17:06

Hraběte moc nemusím... a tady je tak vidět, že by to, myslím, nebylo dobře, ani kdybych měl...

Několik posledních článků v rubrice Poezie

Memento zhouby
Balada o dvou hlasech
Zůstává...
Pochoutka
Ve tvém objetí
Probuzení
Vjem
Mysl
Nemuset do klícky
Stesk
Ulita
Hranice
Spánek
Spirála
Dlaň
Mystifikace
Póly
Zatmění
Léto
Jizvy na duši

Další články v rubrice Poezie

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2023 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.1013 s

Jméno:		Email:
Nadpis:
Komentář:
Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům: Jaký je součin tří a čtyř?