PONDĚLÍ 01.08.

ČT1 18.30 Výprava za českými čerty- nový seriál České televize vždy v pondělí a ve čtvrtek v 18.30 na ČT1

Čertovská kuchyně
Formanský vůz badatelů vedených Jaromírem Štětinou se blíží k Žatci. Ve zdejším kapucínském klášteře se pokusil prý čert získat duše řeholníků za pomoci skvělého jídla. Podle pověsti naštěstí představený kláštera čertovy úmysly odhalil a čerta vyhnal. Odešel ale opravdu pekelník z Žatce? Nebo zpustlá budova kláštera svědčí o tom, že nakonec zvítězil.
Opakování: 02.08., ČT1., 03.08., ČT2

ČT1 20.05 Konec velkých prázdnin (1/6) - seriál P. Kohouta a J. Mašínové
Úzká brána k širému světu - Ten den
Čtyři televize - česká, rakouská, slovenská a slovinská - se spojily při natáčení šestidílného televizního seriálu Konec velkých prázdnin podle scénáře Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, který právě v těchto dnech znovu uvádí Česká televize. Pojednává o lidech, kteří z nejrůznějších důvodů chtěli odejít do emigrace. Jenže v roce 1983, kdy se příběh odehrává, byl takový čin klasifikován jako "nezákonné opuštění republiky". Autoři v něm přivádějí na scénu řadu postav. Vojínu Vágnerovi /Branislav Mišík/ se zdál divoký sen, v němž pronásledoval jakéhosi muže chtějícího překročit státní hranici. Nespala však ani rodina bratislavského zubaře Černiaka / Marta Sládečková, Jozef Vajda/. Rodina herce Milana Čecha / Martin Dejdar a Vilma Cibulková/ prožívala napínavé okamžiky, když i s malým synkem potají přešla hranice a zamířila do Jugoslávie. Bobina Havránková /Sabina Laurinová/ učinila totéž dokonce za bílého dne, zatímco eskamotér Pepa Strniště /Pavel Zedníček/ zvolil způsob zcela bizarní. Všechny čekal pobyt v uprchlickém táboře. Režisérem seriálu, který byl poprvé uveden v roce 1996, je Miroslav Luther.
Opakování: 02.08., ČT1

ČT2 16.20 Svět umění: Podoby světové kultury (7/16)
Chartres
Město v severní Francii, jihozápadně od Paříže. Osídleno Kelty, a pak i Římany. V letech 1417–1482 bylo součástí Anglie. Chartres proslulo katedrálou, gotickou stavbou, která svou tajemností dodnes vzbuzuje úžas.. Základem gotického slohu je prvek, nazývaný lomený oblouk. Neví se přesně, kdy se objevil poprvé. Gotika vznikla současně po celém křesťanském Západě, hlavně v benediktinských a cisterciáckých klášterech. Další zvláštnost: gotika se objevila po první křížové výpravě, speciálně po návratu devíti prvních templářských rytířů. Dvanáct let nato opat ze Saint-Denis u Paříže nechal postavit první gotickou klenbu na románských základech svého opatství. Přibližně v téže době se započalo se stavbou katedrály v Noyonu. A od té chvíle se stavěly klášterní i světské chrámy všude, zvláště v oblasti Ile de France a v Champagni.
Opakování: 02.08., ČT1

ČT2 20.00 Přízrak Hirošimy
Tento film vypráví o mladé rodině, žijící v dnešní Hirošimě a o třech pozoruhodných lidech, kteří přežili výbuch atomové bomby a celý život burcovali mladou generaci k tomu, aby se snažila vybudovat svět bez válek a atomového nebezpečí.Lidé jako oni v sobě stále nosí vzpomínky na přízrak hirošimské tragédie. Více než sto tisíc lidí tehdy zahynulo a tisíce dalších pak dlouhá léta sužovala nemoc z ozáření. Mnozí z těch, kteří přežili, však nechtěli myslet jen na své utrpení a hledali v neradostné budoucnosti naději.
Opakování: 02.08., ČT2


ČT2 21.30 Filmový klub –Americké nezávislé léto – Edův příští rok -
Obličej normálního slušného mladíka není zrovna nejlepší výbavou, pokud chcete mít úspěch na schůzce s dívkou. O tom se stále dokola přesvědčuje pětadvacetiletý venkovan Eddie, který přijel do New Yorku, aby se vyhnul své bývalé milence. Najít si práci a podnájem není pro nadějného genetického výzkumníka problém, horší je to ale s novou známostí. Ed se sice brzo seznámí s uzavřenou muzikantkou Lee, ale ta o něj nejeví zájem. Ve vědě jde badatelům občas na ruku náhoda - je možné, že by tentokrát okolnosti nahrály Edovi i v lásce?
Nízkorozpočtová romantická komedie je debutem scenáristy a režiséra Johna Walshe, který zaujal také svým dalším filmem Samá voda. V hlavních rolích uvidíte Matta Rosse (Bláznivá runway, Americké psycho) a Callii Thorneovou (Přeber si to znovu), která tímto snímkem rovněž debutovala.



ÚTERÝ 02.08.

ČT1 20.00 Po bouři – americký kriminální film podle povídky E. Hemingwaye
Mladík Arno žije na Pirátském ostrově na Bahamách a živí se sběrem odpadků, které moře vyplaví. Má starý otlučený člun a nic mu nechybí. Až do chvíle, kdy ho chce místní mafián Ortega donutit, aby pro něj z kubánského území propašoval několik lidí. Arno ho ve rvačce bodne nožem. Uteče a skrývá se v domnění, že Ortega je mrtvý. Po noční bouři najde pod hladinou u jednoho ostrova čerstvě potopenou luxusní jachtu. Arno pochopí, že má na dosah pohádkové bohatství, ale sám nedokáže cennosti z jachty vyzvednout. Zároveň se nemůže ukázat mezi lidmi. Přítelkyně Conquina mu tajně pomůže sehnat potápěčské vybavení a vyrazí s ním na moře. Dvojici však vypátrá Ortegův muž, francouzský podvodník Jean-Pierre, se svou milenkou Janine. Arno neochotně přistoupí na to, že budou spolupracovat. Pokušení je však veliké a každý už od začátku spřádá plány na to, jak ostatní převézt...
Napínavý kriminální příběh, situovaný do roku 1933 a do idylického prostředí Bahamských ostrovů, vznikl podle stejnojmenné povídky jednoho z nejznámějších spisovatelů světa Ernesta Hemingwaye.

ČT2 20.00 Sedm divů technické civilizace 4/7
Král kanálů
V polovině 19. století se Londýn se ocitl na okraji propasti, když se město začalo topit ve vlastních splašcích. Nikdo nevěřil, že existuje pomoc.Až neznámý inženýr s vizí podzemní urbanistiky se pustil do nejrozsáhlejšího stavebního díla v Anglii. Stane se pro něj životním bojem proti viktoriánskému světu ve jménu moderní metropole. Jméno toho neznámého inženýra bylo Joseph Bazalgette. Tento film vychází ze skutečných událostí.
V roce 1948 se městem šířil strach. Neviditelný zabiják se pohyboval metropolí. V hlavním městě propukla cholera. Byla to nejhorší nemoc od doby morové epidemie. Nová nemoc byla záhadou.Nikdo nevěděl, jak ji léčit, nikdo neznal příčinu. Cholera udeřila, když už nedostačovala stará londýnská kanalizace a město páchlo výkaly. Obyvatelé začali mít podezření, že to má spojitost. Řeka Temže byla hnijící stokou plnou matně hnědé tekutiny. Odpověď na otázku, jak řešit londýnskou krizi, se snažili najít i členové Městské komise pro kanalizaci. Měli sice dobrý úmysl, ale vedou intelektuální spory. V srpnu 1849 však učinili nezvykle osvícené rozhodnutí. Jmenovali mimořádného inspektora pro kanalizaci - Josepha Bazalgetta. Jeho prvním úkolem bylo zaměření starých londýnských kanálů. Ty ale odváděly jen povrchovou vodu. Odpadní voda se vylévala do žump nebo se v noci odvážela. Ale s dvojnásobným počtem obyvatel si tento starý londýnský systém už nedokázal poradit.
A nový vynález - splachovací toaleta - celý problém ještě zhoršoval. Obsah mísy směřoval do starých kanálů.To způsobilo nepředvídatelný a značně nepříjemný problém.Starý kanalizační systém vyrostl původně kolem řek,které byly postupně vysoušeny a zastavěny. A v tom tkvěla podstata problému. Tyto stoky a potrubí měly odvádět jen dešťovou vodu, a ne záplavu odpadních vod. Při silných deštích už kanály nestačí kaly odvést a ty se začaly vracet zpět, stoupaly domovním potrubím a zaplavovaly sklepy i přízemí. Splašky se hromadily, stoupaly a prosakovaly podlahami. Nemajetné to postihlo nejhůře. V zoufalství 54 lidí napsalo dopis do The Times: Dovolte, abychom vás poprosili a úpěnlivě požádali o ochranu a pomoc z pozice vašeho úřadu. Prosíme vás, pane, udělejte něco. Vždyť v Londýně žijeme hůře než v divočině. My chudí, více než vy bohatí, žijeme v bahně a odpadcích.Zápach kanálů je odporný.Městská komise je sice v potaz brala, ale její členové neměli ani ponětí, co by měli dělat. A tak se také obrátili na The Times a vyzvali čtenáře, aby jim navrhli řešení. Bazalgette měl přečíst a roztřídit 137 odpovědí s mnohdy bláznivými nápady. Např. návrh předního vydavatele pana W. H. Smithe: vyvážet kal a splašky z Londýna nákladními vlaky. Nebo jinde se navrhovalo, aby byl pod celou délkou Temže postaven tunel. Je zjevné, že některé návrhy byly dílem potřeštěnců.
Žádný ze 137 návrhů nenabízí přijatelný způsob, jak dostat odpadní vody z Londýna... Londýňané umírají po tisících a rozumný návrh stále chybí.
Celou tu dobu se cholera šířila dál. Mnozí měli podezření, že už jen zápach kanalizace může stát člověka život... Byli přesvědčeni, že tuto nemoc roznáší hustá mlha vznášející se nad městem. Říkali jí "miazma". Domnívali se, že miazma je všude kolem nás, že stoupá z dechu dvou milionů lidí, z kanálů, žump a jímek, hrobů a jatek. Jednou přináší choleru, jindy spálu, chřipku, spalničky nebo neštovice. Po staletí, že se vznáší nad Londýnem jako anděl smrti.
Hřbitovy byly přeplněné. V East Endu se lidé začínali bouřit, protože chudí nemohli své mrtvé ani pohřbít. Mrtvá těla byla nepohřbena i celé týdny. Rodiny jedly a spaly vedle zemřelých... Kolem mrtvých těl pokládali cibuli, která měla překrýt jejich zápach.
Bazalgette si poznamenal: Žijeme v době, kdy je dětská úmrtnost zcela běžná. Ale proč by to tak mělo pokračovat? Moje matka přišla o čtyři děti, o dvě mé sestry a dva mladší bratry. Žal ji málem připravil o život. Vyčistit Londýn je nejnaléhavější problém dneška, a přesto nám parlament nechce dát ani peníze, ani dělníky, abychom to mohli udělat. Než epidemie v zimě roku 1849 skončila, zemřelo více než čtrnáct tisíc Londýňanů. A přesto ti zbývající stále nechápali její příčinu. Nevěděli, co ji způsobuje, nebo jak zastavit její šíření. Bazalgete strávil roky zkoumáním a analyzováním problému, studoval nápady druhých. Schéma, které vymyslel, bylo založeno na velmi prostém principu: Přitažlivost zemská vytváří vodní spád! Londýn je postaven na údolních svazích. Jestliže se podaří zachytit obsah stok dříve, než se vypustí do řeky, můžeme využít vodní spád a odvedeme splašky pryč z metropole.
V Bazalgettových plánech už potrubí nebude přivádět kal do řeky uvnitř Londýna. Systém stok bude odvádět odpadní vody do Temže až u ústí, aby se tak splašky skutečně vylily do moře a nevracely se s přílivem zpět. Na konci stok by obrovské parní pumpy tlačily odpadní vody z podzemí nahoru, do obrovských rezervoárů, což by umožnilo řízené vypouštění odpadu do řeky za odlivu.
Opakování: 03.08., ČT2

ČT2 20.50 Na plovárně s Johnem Cleesem

ČT2 21.45 Film o filmu: Madagaskar
Hroch, zebra, žirafa a lev jsou nejlepšími přáteli a hvězdami show newyorské zoo. Jednoho dne však jeden z kamarádů zmizí - a ostatní se vydají ho hledat. Na své cestě se ocitnou na dalekém Madagaskaru. To je stručný nástin děje nového amerického animovaného filmu režisérů Erika Darnella a Toma McGratha. Ti, spolu s herci, kteří propůjčili v originále zvířecím hrdinům hlas (mezi nimi např. komik Ben Stiller), nám odhalí zákulisí vzniku snímku.
Opakování: 06.08., ČT2

Zdroj: Česká televize Skladba a koordinace programu