To všechno nemalou měrou je ovlivňováno jídlem. Sami dobře víme, jak na nás působí taková čokoláda.

Všímaví pak nejlépe ví, že nadbytek čokolády jim snadno způsobí neplechu na kůži, ale i v jiných tělesných partiích. Čokoláda budiž mi teď příkladem, neboť "ujet můžeme na čemkoliv", ať čokoláda, zmrzlina, maso, nadmíru kořeněné či smažené krmivo. Tato hnědavá hmota je ale ták charakteristická. Tak podmanivá, vbízející se. Proč? Ten slastný pocit po ní. Malé zapomnění. Útěk od svých starostí, bolestí, neštěstí či jiných nepříjemných pocitů. A teď, máme-li si odpovědět na položenou otázku, jak na čokoládu, musí v sobě zapátrat každý sám, co čokoláda vynahrazuje právě jemu. Co chci tou čokoládou „zaplácnout“?

Kolik lidí má podobně malichernou vášeň, nezkrotnou zálibu, takřka závislost, svůj malinký hřích? Existují chvilky, kdy si člověk přizná, že ho neuváženost či nezkušenost přivedla k cigaretě, tabulce čokolády... Ale pak se jednou probudí a náhle nemůže přestat.

V té chvíli se čokoláda promění v nepřítele, jehož pomlouváme a zavrhujeme, ale vzápětí jej vášnivě hltáme a vše se opakuje znova. Odpor - nezřízená chuť - odpor - ... Já vám však radím, udělejte si ze svého protivníka přítele. Skamaraďte se s ním. Zakopejte válečné sekery. Rozlučte se však i s onou vášní, nasaďte jí uzdu a osedlejte, dokud nebudete schopni a připraveni jí dát konečné: "Sbohem".

Dosud jste poživačně konzumovali. Teď počněte vědomě, ano, vědomě jíst. Pozorujte tu chuť. Bedlivě kousejte, vychutnávejte, polykejte, prociťujte slastné pocity v břichu. Uvědomte si To. Postupně vám dojde, jakou to bolístku vám čokoláda „léčí“. Časem i pochopíte, o co se připravujete čokoládou, jakým zdánlivým „léčebným prostředkem“ jste se to opečovávali. Jak radostné zjištění, že již nemusíte, ale můžete. Jablko místo čokolády. Ten nenahraditelný pocit živoucí přírody oproti neosobní, tuhé, už barvou odpuzující hmotě, čokoládě.

Nuže a za den, za dva, za týden či měsíc pocítíte, že už „to“ není jako dřív. Že čokoláda ztratila svou moc a vy jste stále více a více svými pány. Z celé tabulky čokolády stanou se tři čtvrtiny, polovina, čtvrtka, řádka, kostička - a bum! Jste volní. Užijte si ten pocit a hlavně, hlavně, hlavně: ponaučte se.

Žijte vědomě a do svého podvědomí si ukládejte jen takové vzorce chování, s nimiž skutečně souhlasíte, jež vám pomáhají a rozvíjejí vás.

Od čokolády k jablku: krůček po krůčku vědomou a radostiplnou cestou za pomoci kázně a přání, popoháněni pádnou motivací. Vždyť: dělám to pro sebe!


Zdroj původní fotografie: http://www.vipnet.hr/