Robert Rodriguez se spojil s tvůrcem legendárního komiksu Sin City Frankem Millerem a natočil spolu s ním a Quentinem Tarantinem jeho věrnou adaptaci. Snímek je natočen černobíle a později ve studiu dobarvován. Z hrdinů stříká bílá krev, lehké děvy mají neuvěřitelně modré oči, o žlutém zloduchovi Juniorovi ani nemluvě. Vznikl tak stylově vytříbený snímek, v němž se barvy objevují jen mimořádně, ale působí o to výrazněji. Sin City je o boji za vlastní pravdu a hodnoty, o hledání hranice mezi dobrem a zlem, o lásce, nenávisti, touze po osvobození a pomstě.

Film tvoří tři příběhy. Všechny mají hlavního mužského hrdinu, jehož hlas slyšíme, i když nemluví. Hrdinové s námi neustále komunikují a vyprávějí nám o svých momentálních pocitech i životních touhách.

Mne nejvíce zaujal příběh Johna Hartigana:
Sin City - město prohnilé až do morku kostí, město, kde můžete najít cokoliv. Existuje zde už jen několik málo čestných lidí. Jednoho z nich představuje policista John Hartigan (Bruce Willis), který se poslední noc své služby snaží zachránit jedenáctiletou Nancy Callahanovou před pedofilním sadistou a masovým vrahem Juniorem (Nick Stahl), synem senátora Roarka. Téměř ho zlikviduje, když se na scéně objeví jeho parťák Bob a nakonec putuje za mříže Hartigan. Roark mu přišije všechny zločiny spáchané jeho vlastním synem a tak si Hartigan v chladu nějaký čas posedí. Celou dobu ho drží při životě jen dopisy, které mu vděčná Nancy pravidelně posílá. Ona jediná, kromě Hartigana, zná pravdu. Když mu dopisy přestanou chodit, Hartigan ví, že se musí dostat ven.

Tam vyhledá Nancy, která vyrostla do krásy a stala se tanečnicí v nočním klubu. Příliš pozdě mu však dojde, že tak na ni upozornil Roarkova syna Juniora a ten je nyní pronásleduje.

Nancy se Hartiganovi vyzná ze své lásky, čímž mu vysvětlí, proč mu celou tu dobu posílala své dopisy. Junior se nyní proměnil v ošklivého, žlutého, scvrklého mužíčka a stal se ještě nebezpečnější než předtím. Nakonec se jim podaří Juniora zbavit (poněkud morbidní metodou). Happyend šťastné lásky se však nekoná. Když Hartigan ujistí Nancy, že ji nikdy neopustí, ona prchá zpět do města a Hartigan si prožene kulku hlavou.

Sin City jako budoucí kultovní snímek, se tak stal unikátním příkladem, snad hodným následování, jako byl před pár lety Matrix. V závěru, podle mého názoru, bohužel mírně ztrácí tempo. Někteří lidé v jeho průběhu z kina odcházejí, ale většina dobře rozumí tomu, kdy se má smát. Záleží také samozřejmě na tom, zda chápeme násilí, jímž film překypuje, jako recesi, či ne. Film přišel do našich kin letos v létě a jeho vydání na DVD a VHS se teprve chystá.

Zdroj fotografie: www.sincitythemovie.com