Dnes si tuto slavnou událost připomínáme jenom tím, že na dveře domu napíší koledníci "královské" iniciály C + M + B. Písmena však neznamenají, jak by se mohlo zdát, jména třech králů, ale počáteční písmena věty Christus Mansionem Benedicat („Kriste, požehnej toto obydlí“).

Vzácné dary pro Ježíška
V bibli se neuvádí počet mudrců – k číslu tři se dospělo později, zřejmě na základě tří symbolických darů, které přinesli.
Jednalo se o zlato, značící královskou důstojnost, myrhu (znamení člověčenstva,duchovní síly a oběti), vonnou pryskyřici načervenalé barvy, která se získává z některých stromů v Arábii a v Africe a kadidlo (symbol modlitby a úcty), vonnou směs pryskyřic některých stromů. Používalo se obvykle v antickém světě, především na Východě.

Tři králové
Mudrcům z Východu se zjevila na obloze velká zářivá kometa zvěstující příchod Mesiáše a hned se vydali do Betléma, kde se narodil Ježíš, aby mu donesli dary. Nedbali přitom příkazu židovského krále Heroda k návratu do Jeruzaléma, neboť pochopili, že zlý Herodes ve skutečnosti usiluje o Ježíšův život. Potom se vrátili do svých rodných krajin, ale Jeruzalému se obloukem vyhnuli, aby unikli hněvu strašlivého Hérodese. O králích (a nikoli o mudrcích) se začalo mluvit až v 2. tisíciletí našeho letopočtu.
Jejich jména však vycházejí pouze z tradice a pravděpodobně jde o jména dodatečně vymyšlená. Kašpar (orientální, patrně aramejský nebo perský původ, vyjadřuje „nosič, strážce pokladů“), Melichar (hebrejské jméno, „král světla“) a Baltazar (babylonského původu „Balát-šar-ussur“ znamená „ochraňuj život králi“).
Pravděpodobně symbolizovala tři významná kulturní centra starověkého Východu.

Kometa se zářícím ocasem
Za zmínku stojí i historie vánoční hvězdy. Do podvědomí lidí se dostala díky malíři Giottovi di Bondone, který s úžasem pozoroval koncem léta roku 1301 Halleyovu kometu. Zářila tehdy mimořádně jasně - a proto až děsivě. Pod dojmem tohoto úkazu ji později namaloval nad tříkrálovou scénu na stěně kaple v Padově. A další malíři námět převzali.
Dnešní poznatky dokazují, že "betlémská hvězda" byla ve skutečnosti vzácnou trojnásobnou konjunkcí Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb. Došlo k ní roku 7 před Kristem. Tím se narození Krista skutečně posunuje. K tradované chybné dataci došlo při dodatečné úpravě ve 3. století. Slavnou trojkonjunkci vypočítal již hvězdář a matematik Johannes Kepler. Při hvězdné události onoho roku nastalo skutečně veliké světlo. Starověcí astronomové a astrologové měli vysokou vědeckou úroveň a o úkazu předem věděli. Oba obory spolu úzce souvisely, dokonce se i podporovaly. Jupiter představoval hvězdu Boha, Saturn planetu Židů a všeobecně se čekalo narození židovského krále, který změní svět.
Pro astronomickou událost existují dokonce i archeologické doklady. Při výzkumu starobabylonské lokality v povodí Eufratu našel německý archeolog P. Schnabel hliněné tabulky, které popisují pozorování nebeské klenby na starověké hvězdárně Sippar se zmínkou o výše zmíněném úkazu.

Postavy králů mají celou řadu významů
Předně znamenají tři fáze lidského života. Jeden je mladý, druhý zralého věku a třetí stařec.
Králové však vládnou i všemu pozemskému času. Mladý král, zobrazován většinou v zeleném rouchu naděje, znamená budoucnost. Překvapivým se může zdát, že králem přítomnosti je stařec. Ten zpravidla klečí u Ježíška a líbá mu ručku či podává dar zlata. Vysvětlení: nynější okamžik brzy přejde do velikého prostoru minulosti, a právě ta, jako stařec, upadne do spánku smrti. Zralý muž, jenž stojí trochu nad ním, symbolizuje minulost. Zralost a plnost žití přichází (v představě hlavně středověké) teprve v hodině smrti. Smrt také zastavuje čas života. Má snědou až černou tvář. Není to ovšem způsobeno sluncem, jak se zpívá v koledě, ale stínem smrti, který leží nad minulostí.

Svátek pro všechna vyznání
Ve svátku Tří Králů se Kristus zjevuje i nevěřícím či jinověrcům a v postavách svatých králů je zosobněno přijetí Krista za krále všech.
Od 7. století se událost nazývala Klanění Tří králů. V 17. století začali hlavně jezuité dávat divadelní hry o narození Ježíše a příchodu Tří králů. Časem hry zlidověly a postupně se zjednodušily v tříkrálovou obchůzku s koledou.
Na Tři krále začíná veselé období masopustu, které končí Popeleční středou, kdy začíná půst.