Radek John s Ivo Pelantem se rozhodli navázat na tento veleúspěšný film a napsali „Sněženkám“ pokračování s názvem Sněženky a Machři po čtvrt století. Podobné návraty většinou nutí kritiky k ostrozraku, protože málokdy se podaří zachovat duch původního díla. Navíc téma třídních srazů často svádí autory k nechtěnému patosu, zvláště když tvůrce pošle své hrdiny v podstatě na stejné místo činu. Pokud ale máte již nějaký ten rok po maturitě, tak vás, až na drobnosti, „druhý díl Sněženek“ doslova spoutá. Mladické třeštění studentů gymnázia sice odvál čas, ale z líčení všech ztracených iluzí a nadějí právě v osudech těchto zestárlých gymnazistů vás zamrazí. Vždyť něco podobného prožívá každý z nás, přičemž nemohu zapomenout na výrok své třídní profesorky, která nám ve druhém ročníku obchodní akademie řekla, že budeme na střední školu vzpomínat jako na to nejbezstarostnější a nejveselejší období. A dávám jí za pravdu nejen já, ale především Pelant s Johnem.

Knížku celkem správně pro zdůraznění kontrastu lemují vzpomínky na lyžařský kurs gymnazistů, kdy se za největší překážku považovalo, jak ulovit Mariku, či propašovat do chaty alkohol, přičemž syrová současnost už hrdinům přináší skutečné problémy. A tak se v penzionu profesora Kardy sejde jeho dcera emigrantka, neúspěšná hollywoodská herečka, známý televizní showman Karel Mácha, jehož trápí syn i milenka, krachující vydavatel knih Radek Převrátil, Viky Cabadaj, jehož zástup manželek, dětí a neutuchající slabost pro ženy ho vyhnala do hor pracovat jako lyžařský instruktor aj.

Hrdinové zůstali v zásadě stejní, ale každý je svým způsobem štvanec, ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát. Nikdo z nich ale nemůže o sobě tvrdit, že je šťastný a vlastně sám sobě přiznává, že šťastný si právě připadal možná tenkrát, když řešil své studentské trable. Ale nic se nedá vrátit zpět, v tom je život neúprosný.

Kniha Sněženky a Machři po čtvrt století je proto obrazem nesplněných přání, očekávání a touhy, a i kdyby se nestala pokračováním známého filmu, díky své pravdivosti a opravdovosti by mohla fungovat docela dobře jako samostatný příběh. Retrospektivní pohled tedy trochu zabolí, nicméně i to lze vnímat pozitivně.



Knihu vydala MLADÁ FRONTA v roce 2005.
Zdroj obrázku www.mf.cz