Když vývoj dospěl na počátek 20. století, nabízela se pro židovské etnikum na našem území nová alternativa. Prošlo úspěšně emancipačním hnutím, jež je postavilo na úroveň ostatnímu obyvatelstvu. Dalo by se předpokládat, že konečně, po staletích nesvobody, uzavření v ghettech, každý Žid dá rád svoji odlišnost, ať už náboženskou, kulturní, etnickou nebo sociální, výrazně najevo. Spíše opak se stal pravdou. Emancipace vedla k prospěšné integraci s okolním obyvatelstvem. Jinými slovy, Židé se spíše snažili splynout s majoritní společností a hlavně po stránce hospodářské a společenské se jim to více než dařilo.

Toto konstatování však platí pouze obecně. Uvnitř židovského obyvatelstva se rýsovaly různé skupiny a proudy, jež se od sebe zásadně lišily. Odlišné bylo i očekávání, které si slibovaly od vzniku Československa. A právě tyto svébytné skupiny uvnitř židovské komunity mapuje kniha "Češi, Němci, Židé?". Autorka Kateřina Čapková (zabývá se dějinami Židů ve střední Evropě v 19. a 20. století, přednáší moderní židovské dějiny a věnuje se problematice židovských uprchlíků v Československu ve třicátých letech 20. st.) také hledá odpověď na otázku, zda jsou Židé národem či pouhým vyznáním. Protikladné proudy různých frakcí na našem území ji odpověď neusnadňují. Na základě archivních pramenů popisuje postavení a strukturu Židů v nově vzniklém státě, na pozadí statistik je zařazuje do tehdejší společnosti. Sleduje vliv německé i české kultury na utváření nové židovské elity, zaobírá se klasifikací sionismu, německého židovství, čechožidovství a vztahem státu k takto vyhraněným skupinám. Pozoruje vlnu antisemitismu už v prvním období existence státu, jež se zostřuje ve třicátých letech v souladu s vývojem v sousedním Německu.

Autorka svébytné problémy jedné vnitřně rozštěpené skupiny, souhrnně běžně nazývané třeba židovstvo, zasadila do bouřlivého kontextu rodícího se státu, se všemi jeho politickými i hospodářsko – sociálními dopady. Vyjádřila a popsala ne vždy jednoznačné postoje majoritní společnosti. Postupné řešení problémů a vrůstání židovského společenství do českého státu jako pevné kulturní i hospodářské veličiny přerušila zprvu hospodářská krize následovaná hrubým, hluboce nenávistným a likvidačním antisemitismem vyklíčeném na zjitřené půdě nacismu.

Kniha vznikla obohacením doktorské práce a pro svoji výsostnou odbornost se asi nestane „čtením do vlaku“, přesto otevírá dveře k poznání fenoménu židovství, které v době první republiky spoluvytvářelo kulturní a společenské klima. Tehdy nepochopené a nevyřešené problémy se jako červená nit táhnou přes vyhlazovací tábory až do dneška. Neškodilo by do knihy nahlédnout a vytvořit si trochu erudovanější názor na problematiku, o které chce každý mluvit, ale příliš o ní neví. Kvalitu knihy jako studijního materiálu umocňuje bohatý poznámkový aparát, obsáhlé rejstříky a seznam pramenů a použité literatury.

Knihu vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2005.

Zdroj fotografie: www.paseka.cz