Sbíral v podstatě všechno. Ostatky svatých drahé kovy a kameny, kameje, obrazy, vzácné rukopisy. Zlí jazykové tvrdili, že i země.
Zastavíme se u ostatků, hmotných památek na pozemský život Krista a jeho umučení a světců. Karel sbíral ostatky, o jejichž pravosti nepochyboval, protože se původní vlastníci pro něj stali věrohodnými. Byzantský císař Jan mu poslal kosti patriarchů Abrahama, Izáka a Jákoba, uherský král Ludvík věnoval Karlovi ubrus ze stolu Poslední večeře, francouzský král Karel V. mu předal dva trny z Kristovy koruny. Část bederní roušky dostal císař od samotného papeže Urbana V. Součástí svatovítského pokladu je i zlatý ostatkový kříž řeckého tvaru. Na jeho přední straně je pod křišťálovou čočkou uložena část lněné látky, údajně Kristovy roušky. Částečku z trnové koruny Ježíše Krista obsahuje svatováclavská koruna, již nechal Karel zhotovit. Dále shromáždil lebky, mnoho paží, vlasů, látek, kostí...

Při získávání dalších předmětů došel tak daleko, že dokonce nechával odkrývat hroby svatých, z nichž si vždy nějaký přírůstek do sbírky přinesl. Poté ho nechal uložit do nádherných relikviářů, jež se samy o sobě staly uměleckými díly. Karlova sbírka čítala skvosty nevyčíslitelné hodnoty, o čemž nás přesně informují zachované inventární seznamy. Sbírkám ublížil zub času, ale hlavně jeho následovníci. Největší krajíc ze sbírky asi ukousl syn Zikmund, když sháněl peníze na vyplacení žoldu účastníkům protihusitských křížových výprav.

Jak vypadala kolekce, si můžeme představit, když si prohlédneme některé jedinečné exponáty z jinak nedostupných sbírek na výstavě Karel IV. - císař z Boží milosti. V přítmí Obrazárny Pražského Hradu se skrývají bodově nasvícené exponáty především z oblasti sakrálního umění. Jednoduše instalované předměty tají zapomenutá symbolická sdělení, jimiž středověk přímo hýřil. Dnes si prohlédneme obraz Madony, nalezený v klášterních ruinách na Zbraslavi. Madona je znázorněna jako královna nebes s prstenem označujícím nevěstu Krista. Obraz patrně daroval Karel IV. klášteru, protože ho měl ve velké úctě a po návratu do Čech sem vedly jeho první kroky. Poklonil se památce své matky, Elišky Přemyslovny, jež je zde pohřbena. Dále se zastavíme před známou bustou sv. Ludmily. Relikviářová busta ukrývá lebku světice a představuje typickou tvář ženy té doby. K dalším významným relikviářům patří busta Jana Křtitele, znázorněného jako krále nebes. Ostatní, jako relikviář paže sv. Jana, nesou znatelné architektonické prvky.

Protože výstava, doplněná mnohými doprovodnými akcemi, potrvá do 21. května, ještě se na ni vrátíme.

Na fotografii: Relikviář paže sv. Jiří, kolem 1300, Metropolitní kapitula u sv. Víta, PrahaZdroj fotografie: Fototéka Pražského hradu, Jan Gloc