Taková - až smutná - se může jevit fotografická publikace "Zmizelé Čechy - České Budějovice". Daniel Kovář shromáždil 147 snímků domů, krámků, kašen, kostelů, náměstí... Křivolaké uličky dlážděné kočičími hlavami kypí svým specifickým životem. Vousatí dědové bafají z dýmek obláčky modravého kouře, v polozapomenutých dvorcích stojí povozy a válí se ještě určitě potřebné harampádí. Na nábřeží lemovaném vzrostlými stromy v neděli korzují svátečně oblečené rodinky. Nahlédneme do zákulisí pivovaru, jistě největší chlouby města. Pohlédneme na dominantní hradební věže, jež také sloužily k obytným účelům. Musela tam celoročně vládnout zima, v silných kamenných zdech se neustále držely vlhkost a chlad. Podloubí ulic, malované vývěsní štíty, pokřikující hokynáři zvoucí zákazníky do svých obchůdků - i to patřilo k nezapomenutelnému koloritu města na přelomu 19. / 20. století. Původní vodovodní stojany zásobující obyvatele pitnou vodou dnes už nikdo nezná. Fresky, malby, oltáře, obrazy, mnohé sochy svatých už též patří neproniknutelné minulosti.

Původem středověké stavby se demolovaly převážně z důvodu asanace města před první světovou válkou a krátce po ní. Na jejich místech vyrostla moderní zástavba odpovídající tehdejšímu komfortu i vkusu. Bohužel další hodnotné objekty se dočkaly demolice i po druhé válce a pokračují i v devadesátých letech. A to přesto, že mají prokazatelně umělecko-historickou hodnotu a do města prostě patří. Ekonomická lobby vítězí, ale ne vždy si s uvolněnou parcelou dokáže poradit. Nelze pochopitelně tvrdit, že vše staré je lepší, vzniklo tu i mnoho zajímavých kubistických, secesních či funkcionalistických staveb, ale také mnoho „braku“.

Snímky vypovídají i o hmotné kultuře tehdejší doby. Při pozornějším prohlížení uvidíme korzující dámy v honzíku, uvidíme předměty běžně používané, dnes draze sháněné ve starožitnostech. Není na místě truchlit, život jde dál, přesto se domnívám, možná trochu konzervativně, že na dílo předků bychom se měli dívat s úctou a pocitem jedinečnosti a nenahraditelnosti. A dle toho se i chovat. Pořád ještě můžeme obdivovat krásu historického jádra, jež se postupně znehodnocuje neonovým osvětlením, necitelnými reklamami na cokoliv (většinou na nic!), nápisy na budovách, ulice polepené letáky a plakáty, fasády sice svítí novotou, ale brzy budou zničené pochybnou invencí bezohledných sprejerů. I nad touto méně drastickou devastací hodnot i myšlenek se při prohlížení knížky můžeme pozastavit a zamyslet se, co asi uvidí (nebo již neuvidí) naši vnuci. Pouhá fotografie může být skutečně málo!

Knihu doplňuje bohatý historický výklad, jenž načrtává proměnu města v čase i prostoru. Daniel Kovář doplnil publikaci i o další bibliografii. jež nasměruje vážné zájemce o historii Českých Budějovic k dalšímu bádání.

Knihu D. Kováře České Budějovice I. díl v edici Zmizelé Čechy vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2006.

Zdroj fotografie nahoře: www.paseka.cz

Zdroj fotografie dole: archiv Rozhledny (R.Šindelářová)