Zbyněk Havlíček (1922 – 1969) publikoval od 40. let a v roce 1943 se stal významným představitelem surrealistů. Postupně napsal osmadvacet básnických celků, za svého života však publikoval víceméně časopisecky, ve sbornících a antologiích. Např. Prostory ohně (1943), Meteory (1944), Odvahu (1946), Kabinet doktora Calligariho (1951) – ukázka vyjde koncem týdne v rubrice poezie (klikni)- , Stalinská epocha (1951), Miluji, tedy jsem (1958).
Havlíček nesouhlasil s tehdejší poválečnou politikou a své pocity nahlas vyjadřoval právě v poezii. „Báseň jako absurdní ekvivalent absurdního světa!“ hlásal. Koledoval si. A tak mu bylo vydání jeho prací odmítnuto a vyšlo až patnáct let po Havlíčkově smrti, v roce 1994, pod názvem „Otevřít po mé smrti“. Vlastně to působí až udivujícím dojmem, že na Havlíčka komunistická ruka nesáhla mnohem dřív. Kupodivu vyšlo najevo, že k tomu existuje zcela – řekněme prozaický - důvod: sám byl totiž ve straně. Dnes už nikdo neví, zda dobrovolně či nedobrovolně.

Havlíčkovým životem však nesmýkala jen poezie, ale také psychologie. Nejprve po válce vystudoval Filosofickou fakultu UK - obor psychologie, filosofie a estetika – a pak se začal stále víc věnovat imaginaci snů. Zatímco v poezii Havlíček prý obdivoval Máchu, v psychologii považoval za svůj vzor Freuda.
U tohoto profesionálního zájmu Havlíček setrval po celý život, a to rozhodně ne jen jako u zdroje příjmů nebo kvůli razítku v občanském průkazu. Psychologie velmi silně ovlivnila celou jeho tvorbu. Sepsal několik teoretických děl o psychoanalýze, jež se prolínala i do jeho tvorby. Ještě v roce 1968 přednášel v Městské knihovně v Praze o vzájemném poměru surrealismu, poezie a psychoanalýzy. Na základě svých poznatků zformuloval Havlíček také osobitou básnickou metodu nazvanou „Metoda Monte Carlo.“ (1963)

Bohužel v roce 1968 Havlíček onemocněl leukémií a v roce 1969, s myslí plnou nedokončených plánů, nemoci podlehl.

V současné době se na trhu nachází duo knih „Dopisy Evě“ a „Dopisy Zbyňkovi“, obsahující soubor vzájemné korespondence básníka s Evou Prusíkovou, se kterou se autor seznámil v psychiatrické léčebně v Dobřanech. Tento milostný román v dopisech, zobrazující tehdejší politický i kulturní svět, však dnes je zároveň dokladem historie.

Zajímavost
Zbyněk Havlíček se narodil 22. května 1922, tedy ve znamení Blíženců, jejichž jednou ze základních vlastností je komunikativnost. Blíženci jsou výmluvní a přesvědčiví (jejich ústní i písemné vyjádření má hloubku.) Havlíčkova numerologická mřížka vypadá také zajímavě, převažující dvojky hovoří o neobyčejné vnímavosti a nechybí zde ani linie komunikace. Při součtu čísel data narození docházíme k výsledné pětce. Pětka znamená svobodu (zbavení se pout, hledání cesty) a sexualitu. Pokud jen trochu znáte dílo Zbyňka Havlíčka, tak můžete posoudit, zda to odpovídá.