Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 9.12.2019, svátek má Vratislav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12780
Komentářů: 11044


Měření



Letní toulání po hradech českých II.

02.08.2006   Michaela Wilhelmová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Točník a Žebrák, dvojka hradů, která patří neodmyslitelně k sobě. Druhý díl námětů na letní výlety vás provede ruinami Žebráku i zdmi kdysi velkolepého Točníku.

Jako churavějící starší bratr se na úpatí Zámecké hory tyčí časem ohlodané zdi Žebráku. Jeho majestátnější sourozenec, Točník, se nalézá na vrcholu téhož kopce. Tvoří spolu jedno z nejzachovalejších českých souhradí. Mnohý návštěvník se ptá, jaký smysl má budovat na jedné hoře hned dva hrady? Je to snad strategický obranný tah – nepřítel nejdříve zničí předsunutý hrad, na kterém si vyláme možná zuby, a teprve poté se přesune k lépe opevněnému Točníku? Důvod je jednodušší. Roku 1395 zachvátil Žebrák požár, a to takového rozsahu, že bylo jednodušší zbudovat sídlo nové, prostornější a krásnější, ve stejně dobré lokalitě – takže o pár metrů výše.

Žebrák
Hrad byl založen Oldřichem Zajícem ve 13.století a byl přidružen k blízké vesnici, po které i zdědil své jméno. Nikterak významný hrad se zapsal do dějin až v dobách Karla IV. Jeho strategická pozice se stala žádanou a mnohý ze zámožných pánů si na Žebrák pomýšlel. Nalézá se totiž blízko středověké obchodní stezky, spojující Prahu a okolní svět. Hrad, který se doposud jevil skromným sídlem, musel projít mnoha přestavbami – častí vzácní hosté si žádají pohodlí. Hrad expanduje i do staveb v předhradí, nutno však podotknout, že z přístaveb Žebráku zůstalo alespoň mírně zachováno jen malé procento. Klasickým rysem hradu se stala hlavní věž a dodnes je zobrazována na všech obrázcích této stavby. Ale ani té nechybělo již mnoho k naprosté zkáze. Zachráněna byla na poslední chvíli, když před dvaceti lety proběhla rekonstrukce celé zříceniny. Ta se vztahovala hlavně na výše jmenovanou věž, ale neopomněla ani věže ostatní. Ta hlavní dnes návštěvníkům slouží jako rozhledna.

Točník
14. a 15.století se neslo ve znamení strategického opevňování, ale stejně tak nezapomenutého citu pro estetiku. Přesně v tomto duchu byl také Točník budován. Královský palác se vyznačoval (a vlastně dodnes vyznačuje) architektonickou kvalitou, stejně jako blízký palác Purkrabský. Hrad měl ve vlastnictví Václav IV. a po něm jeho bratr Zikmund. Ten se neváhal vzácné stavby rychle zbavit. Tak připadl Točník po krátkém čase a svatebních smlouvách i do rukou Kolowratů. Válečná zdatnost hradu se ukázala vyhovující, neboť Kolowratský rod zde přestál obléhání husitské armády. Dobyvatelský neúspěch si husitské vojsko vynahradilo alespoň na okolních vesnicích, hlavně pak v Žebráku.
Z dalších slavných majitelů stojí za zmínku Ludvík Jagellovský, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Lobkowicové a Adam z Lichštejna. Hrad přechází pomalu do stadia zříceniny s příchodem 18.století. To již není obýván a některé střechy mají blízko ke zhroucení. Od roku 1923 je pak hrad majetkem Klubu českých turistů.
Točník nabízí přes léto také bohaté spektrum zábavních akcí – hudební festivaly, šermířské půtky, historické stánky, kejklíře a divadla. V zajímavých prostorách je k vidění i expozice hradní architektury a několik fragmentů přibližující život na hradě. Brzy také bude na Točníku o významný přírůstek více – středověký jeřáb, vystavěný podle původních plánů, bude z nádvoří Pražského hradu dopraven právě do zdejších prostor.

Dopravit se na oba hrady můžete buď autem (exit 34 z dálnice Praha-Plzeň), nebo vlakem do Praskolesů, ale nejlépe autobusem téměř pod Točník. Vstupné na hrad je 50,- (zlevněné 30,- a děti do 6 let jen 1,-). Hrad je v pondělky uzavřen.

Fotografie: www.tocnik.com



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2644 s