Studio Ypsilon, v režii Jiřího Havelky, se ujalo nastudování románu Nadsamec a Jarryho života. Ze střípků jednoho z nejvýstřednějších životů své doby a zmíněného díla se složil obraz Nadsamce Jarryho, jenž přibližuje přitažlivý a tajemný osud člověka, který vystihl svojí dobu upřímností v roušce absurdnosti natolik, že pozdější dadaisté, surrealisté, tvůrci absurdního umění v něm našli zvláštní a pro ně zásadní zalíbení.
Hra se tedy odvíjí na dvou vlnách. Tou první je Jarryův život. Ztvárnění známých anekdot, jež svou iracionálností a absurdností jsou zarážející ještě dnes, ale také jsou stále úsměvné, a z těch úsměvů, jakoby se vynořovaly doteky pravdy a čehosi podstatného. Obrazy z jeho dětství, stejně jako z jeho tvoření či absintových večírků. Jen letmá objevení Jarryho matky obnažují pochybnosti a otázky tohoto umělce, z něhož se rázem stává člověk zbavený vší glorioly.
Druhou vlnou je pak příběh samotného
Nadsamce. Závod pěti cyklistů na jednom kole a lokomotivy. Otázka po tom, jakého nejvyššího sexuálního výkonu je muž se ženou schopen. Rozpor mezi člověkem a strojem, kdo je svými možnostmi omezenější a kdo na kom závislejší?
Jarryův svět je na hlavu postavený. Ta hlava, totiž samotný rozum, v jeho světě ztrácí dominantní roli. Objevuje se v něm člověk, nejen rozum. A v tomto tápání a hledání, kde je ten člověk a co že vlastně je, Jarry kouzlí svým psaním a svým životem.
Ztvárnění
Nadsamce Jarryho vychází z otevřenosti a přímočarosti herců: Jarry krouží na svém bicyklu na jevišti, pohybuje se ve svém zcela pomyslném a absurdním domečku, ona pětice závodníků a celá lokomotiva zde spolu soutěží, anebo praktické předvedení mužské sexuální neomezenosti. Vprostřed těchto absurdních motivů se však odhaluje jemný cit pro Jarryho životní okamžiky a jeho život jako celek, stejně jako pro Nadsamce. Stejně s takovým citem jsou ve hře uplatněny prvky jako obrazovka s animovaným příběhem děje či dnešní populární písně.
Jarry žije, obživl nám na jevišti, ale hlavně žije Jarry uvnitř nás. Ozývá se chutí po skleničce absintu a ví, že všechny naše normálnosti jsou absurdní a srkývají v sobě kouzelné tajemství.
Hrají: Petr Vršek (Alfred Jarry, všechno), Roman Mrázik (Ondřej Marcueil), Pavel Nový (Artur Gough), Jaroslava Kretschmerová (Henrieta Cynová), Barbora Popelková (Ellen Elsonová), Jana Šteflíčková (Arabella Goughová), Daniel Šváb (William Elson), Martin Janouš (Generál Sider), Jiřina Mencáková (sestra), Andrej Polák (Rémy de Gourmont), Jakub Slach (doktor Bathybius), Martin Bohadlo (bubeník), Dominik Renč (klavír).
Premiéry: 24. a 26. listopadu 2006.
Zdroj fotografie: archiv Studia Ypsilon.