Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 1.3.2021, svátek má Bedřich 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 504
Registrovaní čtenáři: 513
Publikovaných článků: 13022
Komentářů: 11216


Měření



Líbala jsem se s jeho starou

04.01.2007   Martina Bittnerová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Musím se přiznat, že výrok v názvu článku je nepřesný. Ne, skutečně jsem nezměnila svou sexuální orientaci, nýbrž jsem se stala svědkem docela drobné a směšné příhody. Jela jsem jako jiný všední den ze zaměstnání tramvají. Což znamená mačkat se v davu unavených a otrávených spoluobčanů. Tentokrát ale bylo veselo. Ve vagónu se mnou jel muž zhruba třicetiletý, který se do mobilu ovšem vyjadřoval jako žena.

Hned na úvod volanému a hlavně všem spolucestujícím prozradil, že má fofr, že akorát přijede domů, namaluje se a půjde do Pinocchia /neznalým připomínám, že se jedná o vyhlášený pražský bar, kam chodí převážně homosexuálové/. Nechtěla jsem poslouchat cizí hovor, ale v okamžiku, kdy se přiznal dotyčný k výrobě make-upu, již bedlivě nastražila uši celá tramvaj. A pak přišlo jisté vyvrcholení, kdy mezi řečmi o tom, jak která, tedy asi spíše který, vypadá, se optal na jakéhosi muže, a své dotazování vysvětlil slovy: „No, víš, já se s ním minule líbala, a ona nás přitom viděla jeho stará...“

A v podstatě hned poté naštěstí zavěsil a vystoupil. Prohlédla jsem si ho pořádně - úplně normální chlap, jenž na okamžik osvěžil svými bizarními problémy dusnou atmosféru vozidla městské dopravy.
Záhy jsem si ale uvědomila, jak obyčejný a fádní život vlastně vedu. Protože já od pondělí do pátku chodím do práce, a z těch důvodů na podobné vyražení si z kopýtka mi zbývají jen páteční a sobotní večery. Došlo mi v onom depresivně prvním lednovém úterý, že já si ve svém minibytě neprovedu úpravu obličeje a rozhodně nevyrazím do noční Prahy. To Pinocchio bych si totiž jinak odpustila. A tak se mou zábavou stal intenzivní zápas s ledem a v přestávkách studium skvělých knih o historii Národního divadla. Abych o půlnoci vítězoslavně dokončila odmrazování staré lednice, a článek o herečce Haně Kvapilové. Mimochodem v dubnu si připomeneme stoleté výročí od jejího úmrtí.
Když jsem si při sepisování seznamu přečtené literatury vzpomněla na onoho tramvajového obveselovače, řekla jsem si, že někdy i to Pinocchio může mít něco do sebe. Každopádně se mohu utěšovat tím, že zatímco jeho si budou pamatovat jen barmanky, má Kvapilová zůstane nějakou dobu „viset“ alespoň na internetu. Hlavně, když se z toho nakonec nepověsím sama...


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Michaela Wilhelmová - 4.1.2007 - 19:12

:-)
kdyz jsem sla naposledy po jednom malickem namesti, kolem lavicky obsazene mistni omladinou, poslouchala intelektualni hovory: "Ty vole, no necum na to ne, vole, v ty bedne, vole, fakt za h****, vole...," jsem si naopak rikala, ze i kdyz je muj zivot casto skola-prace-spat-skola-prace..., je vlastne hrozne bohaty :-)

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0682 s