Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 27.2.2020, svátek má Alexandr 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12819
Komentářů: 11058


Měření



Hrejte, ať vaše housle přehluší, co bolí v mé duši

24.01.2007   Aneta Šimonková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Tuto větu vyřkla v jednom ze svých filmů herečka, kterou hudba provázela celým životem. Zejména ke konci své kariéry, kdy se ji přihodila nejedna tragická událost, zapomínala právě ve společnosti melodických tónů. Předtím však byla Jana Lešková známou herečkou a zpěvačkou, především v období prvorepublikových filmů. Že vám toto jméno nic neříká? Možná proto, že ji znáte pod jejím pseudonymem, který získala za svého působení v Osvobozeném divadle.

Hana Vítová (narozena 24. ledna 1914) na prknech této scény působila od svých sedmnácti let a setrvala zde až do jeho zavření po Mnichovu v roce 1938. Jiná cesta než umělecká snad ani nebyla možná, protože Vítová pocházela z artistní rodiny. Její otec byl operním zpěvákem a matka operní pěvkyní.

Hana Vítová tak nastoupila na konzervatoř, kde vydržela dva roky, než přešla do zpěvohry v Olomouci. Po Osvobozeném divadle se uchytila v Novém divadle Oldřicha Nového, Divadle Vlasty Buriana a Švandově divadle.

Hereckou kariéru, která je většině nás známější, zahájila na počátku třicátých let. Ve filmu Děvčátko, neříkej ne! se setkala se začínající kolegyní, která byla posléze, také jednou ze známých hvězd tehdejšího stříbrného plátna – Adinou Mandlovou.

Mezi další role Vítové můžeme namátkou jmenovat Nezlobte dědečka (1934), Matka Kráčmerka (1934), Sextánka (1936), Cech panen kutnohorských (1938), Zlatý člověk (1939), Valentin Dobrotivý (1942), Šťastnou cestu (1943), Sobota (1944) nebo Muž v povětří (1955).

Za její nejslavnější roli je ovšem považována Marta Dekasová ve filmu Noční motýl z roku 1941. Vítová zde hraje krásnou vychovatelku, která se po neopětované lásce vydá do Prahy za lepším životem. Tento snímek se stal populárním také díky hereckému obsazení. Objevila se zde Adina Mandlová, která hrála Martinu kamarádku Kiki. Postavy osudových mužů si zahráli Svatopluk Beneš a Rudolf Hrušínský. Je pozoruhodné, že Vítová, ačkoli studovala zpěv a v mnohých filmech dokázala, že po rodičích zdědila hlasový předpoklad, v nejslavnějším filmu své kariéry její roli nazpívala jiná zpěvačka.

Po válce se objevila již jen v pěti filmech. Nejznámějším z nich je asi Pytlákova schovanka aneb šlechetný milionář (odtud také pochází ona věta z titulku) z roku 1949. Tento film, kde jejím partnerem byl Oldřich Nový, parodoval některé dřívější role Vítové (např. Sextánku). Asi právě proto, že se jednalo o parodii, ocitli se Vítová s Novým výjimečně v rolích, kde hráli vznešené postavy. Po nastolení komunistického režimu totiž čekal herce (pokud nebyli obviněni z kolaborantství a neměli zákaz hrát) tvrdý pád. Z postav z vysoké a elegantní společnosti přesedlali na role dělníků a tvrdě pracujících. Tuto skutečnost nesl špatně zejména Oldřich Nový.

Vítová byla třikrát vdaná. Poprvé si vzala operetního umělce Járu Pospíšila, v roce 1940 se vdala za filmového kritika Bedřicha Rádla a potřetí se jejím chotěm stal R. A. Dvorský.

Že měla Vítová dobré srdce, dokázala v období, kdy ke konci války byl herec Oldřich Nový spolu s manželkou odvezen do koncentračního tábora a jejich dcery Jany se ujala právě Vítová.

V období poválečném, kdy byli umělci zatýkáni pro podezření z kolaborantství, měla Vítová štěstí. Oproti kolegyním Mandlové či Baarové se do vězení nedostala, ale i tak ji tehdejší filmaři nedali příliš šancí a Vítová si prakticky nezahrála. To se podepsalo i na jejím druhém manželství, které skončilo rozvodem.

Tím trápení pro Vítovou neskončilo, protože kvůli nedostatků bytů, byla nucena žít s bývalým manželem a jeho milenkou ve společné domácnosti. Největší tragédie na Vítovou ale teprve čeká. Její dcera Jana se ve svých osmnácti letech rozhodla ukončit svůj život skokem z okna. Bývalá hvězda stříbrného plátna odmítá komunikovat i s nejbližšími přáteli. Jejím zdrojem příjmů se stává vystupování po estrádách, které absolvuje s R. A. Dvorským. Během jedné z cest na vystoupení, v roce 1970, se ji přihodí těžká autonehoda, která má za následek ochrnutou nohu.

Ke konci života žila prý zahořklá a opuštěná. 3. března 1987 ve svém bytě na Vltavském nábřeží umírá v zapomnění jedna z našich nejznámějších hvězd, kterou dnes můžeme obdivovat již jen ve filmech pro pamětníky.

Zdroje: www.csfd.cz
Mihola Rudolf, Hana Vítová-Cesta ke smíře, 1. vydání, Petrklíč, 2004, 199s., ISBN: 80-7229-102-5.

Foto: home-cinema.zive.cz
Osobnosti.cz




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2667 s