Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 7.3.2021, svátek má Tomáš 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 505
Registrovaní čtenáři: 514
Publikovaných článků: 13027
Komentářů: 11223


Měření



Děs školních jídelen II.

24.01.2007   Martina Bittnerová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Tuhá normalizace se nevyhnula ani mateřským školkám, ale lze říci, že si ten socialismus vysvětlovali po svém. Otázkou zůstává, zda se tato zařízení potýkala s nedostatkem financí, nebo se jednoduše na dítkách šetřilo. Protože svěřenec tohoto zařízení obvykle dostal jen oběd a pokud ve školce i spal, tak odpolední svačinu. O tu dopolední se postaraly maminky.

Přiznám se, že jsem si nemohla vůbec uvědomit, zda jsme ve školce něco v poledne dostali k jídlu. Až mi máma osvěžila vzpomínky na to, jak mi s sebou musela dávat svačinu a dokonce i pití. Podle jejích slov jsem si  nosila pečivo, koláče, záviny, či oplatky a čaj. Opravdu s pitím bývaly velké nesnáze, protože neexistovalo, že by v herně stála varna s čajem a hrnečky po celý den, pamatuji si, jak jsme upíjeli v umývárně studenou vodu z kohoutků, ale to jsme ještě museli provádět tajně, protože nám to učitelky zakazovaly. Ale vydržte v celodenním horku bez přísunu tekutin.

 

Oběd, základ dne

 

Organizované stravování tedy začínalo ve školce obědem. Bohužel právě obědy většinou negativně poznamenaly kvalitu našich výkresů, protože stolky, na nichž jsme si i hráli, neustále pokrývala mastnota, již nikdo moc neumýval. Při jídle to nevadilo, vždyť nám často nějaké sousto vypadlo z talíře. Ale při hraní…

Samotnou konzumaci provázela nezbytná formulka učitelek: Dobré chutnání, která přišla automaticky po našem zasunutí se ke stolkům. Sedávali jsme na malých židličkách po čtyřech a na kouzelnou formulku jsme sborově odpovídali:  Děkujeme za přání. Tento tradiční a nesmyslný rituál v našich hlavinkách maximálně vzbudil otázku, o jaké dobré chutnání se tu jedná, když nám právě jídlo často nepřipadá dobré. Nicméně v zájmu spravedlnosti mohu konstatovat, že strava se v této školce zdála ucházející, až na povinné dojídání. Ovšem žádná francouzská gastronomie se nekonala. Z polévek jsme si oblíbili „písmenkovou“, která měla místo tradičních nudlí těstoviny ve tvaru abecedy, kdy jsme hádali jednotlivá písmena mezi sebou, což učitelky přivádělo k šílenství, čas polévky se tím pak totiž nesnesitelně protáhl. A hlavní jídlo jsme pak dostávali až skoro studené. To tvořily obvykle klasické omáčky občas doplněné zeleninovými lákadly typu – vařené hovězí, dušená mrkev a brambory, což se proklamovalo za zdravo-výživné, ale chuťově obvykle odpudivé. (V takových chvílích kapsy mé zástěry dostaly maximálně zabrat – viz předchozí díl klikni). Servírovalo se na roztomilém dětském porcelánu s malovanými postavičkami, později jsem si podobný hrnek koupila domů a vlastním jej dodnes. Na to nádobí vzpomínám ráda.

 

Výživné výstřelky

 

Po obědě nás čekala siesta a po ní něco, na co jsme se vůbec netěšili a to odpolední svačina. Již v předchozím dílu jsem se zmiňovala o mléku se škraloupem, dalším potěšením bývalo kakao rovněž se škraloupem, nebo přeslazený čaj. A k tomu nám předkládali syrovou mrkev, jablko a často naprosto odpudivé pomazánky ( TOP byla rybičková) na  sucharu, nebo na tzv. prknu – i v současnosti prodávaném extrudovaném křehkém chlebu, neskutečně suchém, na jehož zapití bychom potřebovali hrnečky nejméně tři a ne jeden.

 

Občas nějaký chytrý mozek vymyslel, že předškolní dítka trpí nedostatkem vitamínů a jiných důležitých složek výživy, a tak nám jedno období před obědem nutili vitamín C a nebo rybí tuk. Do stejné kategorie patřilo i podávání mléka.

 

Co bych i po letech vytkla mateřské školce v oblasti stravování, tak by to byly asi ne příliš čisté stoly a především vyžadovaná kázeň v dojídání. Pochopitelně kuchařky na tom určitě nelpěly, jednalo se o iniciativu učitelek, které nám až rozkošnicky ve všem poroučely a šikanovaly nás. Ovšem naštěstí jsme jejich chování přežili.

 

V následujícím dílu přijdou už konečně na přetřes základní školy a jejich jídelny. Vyjde 26. 1. 2007.

 

Komentář k obrázku v úvodníku: fotografovaná se tváří pozitivně, neboť ještě netuší, jaké menu ji čeká v poledne...




Tak bohužel toto zátiší vzniklo pro fotografa, na podobném servisu děvčátka ve skutečnosti nehodovala.

Zdroj fotografií: archiv autorky



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2506 s