Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 17.7.2019, svátek má Martina 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 503
Publikovaných článků: 12680
Komentářů: 10873


Měření



Místo, kde vznikal Krakatit

13.02.2007   Jiří Sedláček   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Román Karla Čapka, jehož název donedávna neslo známé sci-fi knihkupectví (nyní Netopejr) a bar v centru Prahy, zná snad každý český čtenář. Příběh, který pojednává o vynálezu trhaviny obrovské síly, byl roku 1948 zfilmován režisérem Otakarem Vávrou s Karlem Högerem v hlavní roli.

K názvu knihy, jak je všeobecně známo, inspiroval Čapka katastrofální výbuch sopečného ostrova Krakatoa (Krakatau) ze dne 20. května 1883, při kterém zemřelo 36000 lidí.

Poněkud méně známé jsou okolnosti a místa, kde tento román vznikal. Čapek jej napsal, když už měl na kontě tak zásadní počiny jako drama R.U.R. a Továrna na absolutno. V době, kdy román vznikal, řešil autor vážné milostné problémy. Rozhodoval se, zda po několikaleté známosti uzavřít sňatek s herečkou Olgou Scheinpflugovou.

Jeho rodina a přizvaní lékaři s tím nesouhlasili - důvodem byla především zákeřná nemoc vápenatění obratlů, kterou Čapek trpěl a která se projevovala mírným předklonem trupu a setrvalými bolestmi zad. Tato choroba se sice jako zázrakem zastavila, avšak spisovatelovy pochybnosti o schopnosti k manželskému životu nakonec způsobily, že v roce 1923 sňatek odmítl. Nejednalo se však o jediný důvod. V létě roku 1922, právě v době, kdy začal přemýšlet o novém románu, právě vrcholil jeho jiný vztah.

Není bez zajímavosti, že na rozdíl od ostatních Čapkových románů je Krakatit silně autobiografický, na což upozorňovali odborníci i řadoví čtenáři již v době jeho vzniku. Jednu z nejvýraznějších postav Krakatitu ztvárňuje princezna Wille, se kterou hlavní hrdina v románu prožívá intenzivní erotický vztah. Dlouhá léta se věřilo, že její předobraz tvořila Olga Scheinpflugová.

Teprve v roce 1979 vyšlo najevo (a dochované Čapkovy dopisy to potvrdily), že skutečnou hrdinkou Krakatitu je Věra Hrůzová, dcera brněnského univerzitního profesora. Stejně jako ona milovala sport a divoké jízdy na koni, v textu se dokonce na ni objevují nepřímé odkazy (mj. přesmyčka v názvu zámku Zahur). Z dochovaných dokumentů jasně vyplývá, jak jinak decentní Čapek vztah intenzivně prožíval a v jeho korespondenci se objevují výrazy téměř pornografické.

Vzhledem k osobní krizi autora pokračovala práce na Krakatitu jen pomalu. Nakonec Čapek neunesl tíhu neustálého napětí vztahu mezi dvěma ženami a na jaře 1923 odjel do Itálie. Po svém návratu se rozhodl situaci řešit a dohodl se s Olgou Scheinpflugovou, že zůstanou pouze přáteli. V pozdějších letech, v průběhu jejího vztahu s Janem Masarykem se stal dokonce jejím důvěrníkem. Na to mu Věra Hrůzová začátkem léta roku 1923 oznámila, že se vdává. Vzala si těžaře Josefa Skoupila, jenž později koupil Mikšův mlýn ve Skalici a společně se tam odstěhovali.

V té době práce na Krakatitu nabírají tempo, jako by se autor snažil utéct od neradostné reality do světa fantazie. Vznikají kapitoly z Balttinu, nejkrásnější části románu, jehož osu tvoří milostný vztah hlavního hrdiny, inženýra Prokopa k princezně. V září Čapek román dokončil. Právě jeho poslední, nejintenzivněji prožívaná část vznikla během Čapkovy dovolené v Rudolfově.

Výletní restauraci Rudolfův dvůr (Rudolfov) nedaleko Jindřichova Hradce nechal postavit hrabě Černín roku 1864 a pojmenoval ji jménem svého syna. Stavbu projektoval stavitel Jozef Zítek (4.4.1832 – 2.8.1909). Byla to jeho první stavba v Čechách. Později se proslavil stavbou Národního divadla a Rudolfina. Celé období od svého vzniku sloužil objekt jako oblíbené výletní místo hradeckého obyvatelstva. Pořádaly se zde srazy Sokolů, výlety baráčníků, slavnosti hradeckých řemeslnických cechů a Majáles studentstva.

Po 2. světové válce v roce 1945 byl objekt spolu s přilehlým statkem konfiskován. Restauraci až do dalšího znárodnění provozoval soukromý majitel. Po znárodnění převzal provoz národní podnik Restaurace a jídelny. Budovy se neopravovaly a postupně chátraly. Situace došla tak daleko, že v roce 1985 zde museli provoz pro havarijní stav ukončit.

Poté stavbu vlastnila soukromá firma, rekonstrukci však oddaloval nezájem majitele a nevyřešené restituční nároky ze strany šlechtického rodu Černínů. Nakonec bývalý vlastník v Jindřichově Hradci ukončil své obchodní aktivity a nabídl celý areál k odprodeji.

Nyní zdevastovanou budovu dává dohromady místní rodák Petr Chvojka, jemuž pomáhá Jiří Snížek a další nadšenci. Plánují uvést restauraci do původní podoby a vedle výletní restaurace zde zřídit i malou galerii, pořádat zde různá setkání a autorská čtení.

Původní plán zněl opravit budovu konce roku 2008, současný stav oprav tomu ovšem příliš nenasvědčuje. Zatím je udělán nový krov, uvažuje se o výměně oken a dveří. Opravu komplikují zloději, kteří ukradli speciální rakouskou krytinu, několikrát přelezli plot a odnesli prkna, hřebíky atp. Největší brzdou se ukazuje nedostatek financí a času, které tito nadšenci, všichni otcové rodin, kteří se opravě věnují ve svém volnu, shání jen velice komplikovaně.

Doufejme však, že tato historická památka se zajímavým osudem zůstane zachována i pro budoucí léta.






(Autor článku je externím spolupracovníkem Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT, které se zabývá ochranou starých historických památek).


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Michaela Wilhelmová - 13.2.2007 - 21:17

Hezký článek, doufám, že se nadšencům záměr časem vydaří, nejlépe ještě s pomocí nějakého sponzora, byla by ohromná škoda, nechat bývalou výletní restauraci spadnout.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.066 s