Zatímco televize nesčetněkrát nabídla pohled do rodidel na porodním sále, podobné záběry z milostných dostaveníček dostávají nálepku porno, a lidé se je tajně půjčují na videokazetách a DVD. Přitom zmíněný akt zrození by bez plození, čili početí, jen těžko existoval, odsuneme-li otázku umělého oplodnění.

Se sexuálními frustracemi přitom bojoval už Sigmund Freud. A diskutovaly jsme o nich i s kamarádkou. Náš rozhovor v plné šíři nepovažujeme ani jedna za publikovatelný, a Rozhledna nemá ambici změnit se na zcela bulvární tisk, v němž se potírají hranice vkusu, ale slíbily jsme si, že se pokusím převést naši debatu do nějakého „solidnějšího útvaru“. S tím z legrace totiž přišla právě ona kamarádka a na mě pak zůstalo, nějak to vše otevřít. A já tak činím.

„Každý chlap ho má stejnýho“

S dotyčnou kamarádkou nás dělí odlišná zkušenost, ona je dlouho vdaná, mně se to zatím nepodařilo. Tudíž přicházíme každá s jiným pohledem. Obecně řečeno: léta vdané a věrné ženy jsou odkázány pouze na schopnosti svého legitimního partnera, a můžete proto od nich zaslechnout povzdechnutí, když já si už neumím ani představit, jak by to proběhlo s jiným. Co kdyby se mi to s ním líbilo víc?
Svobodné a nevázané dívčiny však nad tím neuvažují, spíše si neumí představit těch „deset let“ v jedné ložnici se stejným mužem. Přesto po tom ve skrytu duše touží, protože padá-li vám na oddací list prach, a neznáte nikoho jiného než toho svého, vězte, že po jakýchkoliv experimentech s milenci zjistíte fatální věc - každý má ve slipech nebo trenýrkách penis. Tudíž vás další překvapení nečeká. Člověk se řadí k tvorům pohodlným, a tak proč měnit to, co funguje, za nějaké dobrodružství, i sebevášnivější dívčina záhy pochopí, že s kvantitou kvalita spíše klesá. Pochopitelně pokud se žena cítí milostně neuspokojena, a její stabilní partner, z jakýchkoliv důvodů odmítá nebo nemůže na sobě zapracovat, nastává čas se poohlédnout jinde. Abych se do toho nezamotala, laicky vzato, s milencem to jednoduše bude podobné jako s manželem, protože milenec bude disponovat totožným zařízením, jen třeba odlišné velikosti. Ona výbava a další schopnosti vytváří limity, které překračují snad jen výkonní herci v pornofilmech, ti ovšem za své umění pobírají mzdu a musí své tělo trénovat jak cvičením, tak jej oblažovat všemožnými preparáty.


Sexuální výchova v dětství

Žena pocházející z rodiny, kde se neskrývala nahota, a kde se o intimních záležitostech netajily podstatné informace, má napůl vyhráno. Protože nebude zřejmě vstupovat do vlastního milostného života přeplněná předsudky. V opačném případě „klášterní výchova“ přináší spíše pocity studu a znechucení. Například podle doktora Uzla z dětí, které vnímaly nahotu rodičů odmala, většinou nevyrostou voyeři. Ukazovák, jež varovně míří na potomstvo s tím, že podlehnutí sexu se rovná ztrátě morálky a mravnosti, může skutečně způsobit i to, že se pak dívčina bojí jít i do ordinace gynekologa. Chlapci s nedostatkem informací pak lačně shlížejí erotická videa, a mylně se domnívají, že orální sex vykonávaný jaksi na nich, vzbudí u jejich protějšků orgasmus. Takové video jim rozšíří obzory v tom smyslu, že ať udělají cokoliv, bude jejich budoucí partnerka nadšeně hýkat. Když se tak v praxi nestane, pociťují zklamání.
Řada podobně frustrovaných a „výchovně zanedbaných“ mužů i žen se snaží po zbytek života sexu vyhýbat - s oblibou tvrdí - já na to nejsem, nebo pokud tyto frustrace překonají, stydí se třeba svléknout apod.
Apelovat na rodiče, aby se svým dítkám v tomto směru věnovali, mi přijde zbytečné. Všichni to ví, všude se to zdůrazňuje a málokdo se tomu opravdu věnuje.
Tudíž v mnohých manželstvích dochází k aktu plození, pouze v případě nutnosti početí ratolesti. To se ale vyřeší obligátní minutkou a mají zas na dlouho vystaráno.

Pokračování : (klikni)
Zdroj obrázku: thefrasergallery.com