Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 20.10.2021, svátek má Vendelín 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 508
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13125
Komentářů: 11265


Měření



Menhiry srdce a rozumu

17.04.2007   Jaromír Komorous   Výtvarné umění   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Za vzrostlým plevelem stojí kaplička. Kdo chce, vidí ji. Jiní projdou kolem jak tažní koně v dole, klapky na očích, vidinu pytle obroku na krku. Pro malíře Miloslava Čelakovského není podstatné, o jaký druh menhiru se jedná. Vždy jej někdo zasadil a měl důvod.

Miloslav Čelakovský má výstavu. „Cesty …“ se jmenuje. Jeho se klikatí, ale spolehlivě nacházejí svůj cíl, stoupají do kopce, padají rychle dolů a po nich jde chlap, který si dovolí tápat jen o samotě. Už v páru to nechává za sebou.

Chytám padající hvězdy, slyšel jsem o nich vyprávět. Uvízly mi mezi prsty. Ještě jsem je nevydrhl z vesmírného prachu, neobnažil na dřeň, nezasadil do náhrdelníku na obyčejnou šňůrku života.

Miloslav Čelakovský patří ke skupině obdivovatelů a žáků Vladimíra Modrého, malíře, o kterém Milan Knížák nedávno řekl, že patří do Národní galerie určitě. Je symbolické, že lidé z této skupiny nebyli přijati na vysokou školu z politických důvodů. A charakteristické, že kdo umí, tak umí a cestu ke slunci si položí, bez ohledu na množinu zemních strojů za vrátky. Čelakovský studoval dálkově na Filosofické fakultě UK, absolvoval cyklem obrazů s příznačným názvem „České krajiny“, kde oponenturu mu tvořil Jiří Patera, jeden z opěrných sloupů jeho tvorby. Kovala se i při pravidelných návštěvách ateliérů Karla Frauknechta a Miroslava Tázlera, kde především získaly jeho tahy štětcem marku patriotismu ke kraji, z kterého pochází.
Měl štěstí, Čelakovský, na lidi kolem sebe. Nebo oni na něj. S Jindřichem Krátkým podniká spanilé jízdy. Po nich udělají společnou výstavu a akademický malíř Jiří Patera k tomu podotkne „ … tam, kde se malba stýká s myšlenkou a poezií“. S tou a básníkem Zdeňkem Barborkou ho pojí letité přátelství, když někdy zrovna poezie zůstává zasuta pod chlapskými zážitky nejrůznějšího původu. Prvním jeho opravdovým učitelem se mu ale Cyril Bouda.
Umí namalovat kámen. Těch lidí moc neznám.
Nedávno jsem zde psal o výstavě, kde klerikální patos vytvořil rámec zadání k tvorbě malířů. Miloslav Čelakovský mě nechal téměř nábožně zkamenět u svého Velikonočního triptychu. Obrazy „Poslední večeře“, „Velikonoční Golgota“ a „Vzkříšení“ náleží k rodu, kdy by Ježíšovi jeden záviděl. Pozor, jsem ateista.

Čelakovský se narodil v Plzni, a žije v Sušici. Zastavíš se před jeho obrazy a do ticha zarachotí padající uvolněný šutr ze skal lomů, které mu učarovaly. A kterých kolem sebe má určitě dostatek.
Kromtech je kruhovitá řada menhirů. Možná kultovního významu pro svého stavitele. Miloslav Čelakovský si takový kromtech postavil.

Západočeská galerie v Plzni, 27.3.2007-6.5.2007
Miloslav Čelakovský - „...cesty...“ , výstava k sedmdesátinám autora


Zdroj obrázků: Západočeská galerie


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0253 s