Její hlavní módní prvek frak nadále slouží především ke slavnostním příležitostem, jako jeho součást však nechybí ani u dvorského kraje či uniforem mnoha stavů, přičemž starší muži nosí převážně redingot. Pro společenské příležitosti se využívá i pytlovitě střižený šosatý kabát. Nesmíme také opomenout na paletot, přechodný typ mezi sakem a lehkým plášťem. Posledním výrazným akcentem nenápadného obleku zůstává (společně s kravatou) vesta, ušitá z kvalitní látky výrazných barev a vzorů, dočasně je módní i káro. Odvážnější pánové, kteří si tuto kostkovanou tkaninu oblíbili, si z ní nechávají šít i kalhoty, jejichž střih se stále nese ve stejném duchu bez viditelných stříhových změn a bez puku. Ten se stane vynálezem až 20. století.

Župany, tentokrát orientálního typu (široké,volné na způsob chalátu, šijí se z importovaných vzorovaného hedvábí a jemné vlny) dominují v luxusních součástech domácí oděvu nejvíce. Musím se také zmínit o uniformě, která se pro některé stala téměř obyčejným oděvem. Začněme tedy kloboukem, kde  vidíme patrnou změnu, zcela ho totiž nahradil lehký kašket (fr. casquette), tedy čepice se štítkem.

Samotnou uniformu tehdy nařídil císař Napoleon III. a jeho příkladu následují i ostatní přední evropské dvory. Jako zdvořilostní gesto se ujal zvyk výměny uniforem při návštěvě dvou monarchů. Její princip spočíval v tom,že hostitel si oblékl uniformu hosta a host hostitelské země. Také studenti nosili uniformy, univerzitní od gymnaziálních se rozlišovaly barvou výložek. Jelikož však uniformy nebyly zrovna pohodlným oděvem, rozhodli se španělští studenti ve svém volném čase nosit antiuniformu. Velmi uvolněný a až ošumělý vzhled, který předznamenal podobu novodobé nedbalé elegance.

Pro běžné nošení se obléká nezdobená košile, pro večerní příležitosti se používá náprsenka (šmízetka), stejně jako škrobený límec a tuhé manžety. Běžně se však používají měkké přeložené límce nejrůznějších tvarů. U sportovních záležitostí se povolují i barevné košile. U kravat se upouští od nákrčníku a na scénu vstupuje kravata v celé své kráse (něm. Langbide=dlouhá vázanka, angl. four in hand =čtyřspřeží, franc. regatte =veslařské závody). Její cizojazyčné názvy dokazují, že původně se užívala pro sportovní záležitosti. Jen pro zajímavost také jedna z kravat dostala své pojmenování podle milenky Ludvíka XIV. - lavalliére. Dobově typický plastron se používá jako alternativa motýlka k večerním oblekům.

Za chladnějších večerů se pánové zahalovali do svých plášťů, například do raglánu, který vznikl podle Lorda Jamese Henryho Raglana (anglického generála, proslaveného svou účastí v krymské válce). Také nejen vypadal volně, pohodlně a sportovně a páni jej pro své nepromokavé vlastnosti hojně využívali zejména do deště. Pokud bychom se ocitli na večerním bále nebo plese, taktéž za chladnějsího večera, spatřili bychom u mužů zejména balmacaany, které jsou skotského původu a nosí se od r. 1850 do poloviny 20.století, avšak z módy stále ještě nevyšel nejen havelok - plášť s průramky, bez rukávů, s pelerínou sahající přes boky (ke krinolíně jej nosily i ženy) ale také ulster, pojmenovaný podle irské provincie.

Na hlavách se pak vyjímají cylindry, ovšem v souboji co na hlavu mu konkuruje měkký klobouk a to buřinka. Později v 50. letech pak také borsallino, pojmenováné podle italského výrobce klobouků G. Borsalina (v roce 1857 založil továrnu v Miláně), z přírodní plsti a 3 roky zrající. Lordu Raglanovi se připsalo i autorství další pokrývky hlavy - čepice bakalavy. Na hlavu si ji nasazovala především v krymské válce anglická vojska a měla otvory jen pro oči a ústa. Toto období přímo chrlí různé druhy klobouků a tak nás ani nepřekvapí jejich další vývoj a vznik. Patří k nim měkký cestovní klobouk angl. globetrotter, česky pak světoběžník i klobouk á la Sherlock Holmes. &Sirokou veřejnost si získal i žirard (podle vídeňského herce Girardiho), jinak také canotier (fr. veslař), matelot (námořník), což ukazuje na jeho původ. Posledním kloboukem usilujícím o přízeň se stal tuhý oválný slaměný klobouk s plochou nízkou hlavou a širším rovným okrajem, zdobeným tmavou rypsovou stuhou. Ženy jej nosí při výletech do přírody a herci jako B. Keaton a H. Lloyd jej učiní rekvizitami.

zdroj fotografie : vlastní archiv