Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 11.12.2019, svátek má Dana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12781
Komentářů: 11044


Měření



Hrátky nejvyššího z Olympanů

18.05.2007   Michaela Wilhelmová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Zdá se, že žijeme ve velmi liberálně uspořádané společnosti. Z bulváru na nás každý den pokřikují pětipalcové titulky, ohlašující další sexuální skandál celebrit. Sex se schovává za každým rohem a pokud není v nějakém díle obsažen, nemůžeme čekat, že daný kus prorazí.

Od cudných minulých století jsme udělali velký krok vpřed. Nahota na nás křičí, kam se podíváme. Někteří lidé tomuto směru vývoje s radostí přitakávají – vždyť lidstvo se nemá za co stydět, naopak - potlačení cudnosti je vrcholem civilizačního vývoje.


Podíváme-li se hluboko do historie, snadno rozpoznáme, že zase tak velkou díru do světa dnešní civilizace nedělá. Co třeba, taktéž velmi vyspělá, doba antiky? Ještě dnes se zastavujeme před sochami urostlých mladíků a ani nás neudiví jejich naprostá odhalenost bílých údů. A to původně vypadaly mnohem přirozeněji – antické sochy se snažily co nejvíce připodobnit realitě, je proto pravděpodobné, že zároveň s barevným provedením dolepovali umělci výtvorům i ochlupení.
Zatímco dnešní doba staví na pomyslný Olymp své vzory ze showbyznysu a s nadšením hltá každou novou avantýru, kterou přinesou, antika si držela své Olympany v úctě. Však nás také Helenka Vondráčková nemůže srazit bleskem, způsobit nám neúrodu, neplodnost či potopu. Rodinné vztahy osobností ale bývají podobně zamotané. Naštěstí bez, u antických bohů častého, incestu. Pravdou ale zůstává, že božská krev zkřížená pokrevním vztahem plodí další bohy, retardovaných potomků se bát nemusí.

Vezměme si například rodinné poměry Dia, nejvyšší boha. Porodila ho Kronovi Rheia, ve strachu, že bude jako ostatní jeho sourozenci (Hestia, Déméter, Héra, Hádés a Poseidon) otcem pozřen. Zeus však otce porazil, sourozence vysvobodil a s božskou sestrou Hérou se oženil. Postupně mu porodila boha války Área, bohyni věčné mladosti Hébé, bohyni porodu Eileithýu a boha ohně a kovářství, Héfaista. Nemanželských dětí měl božský Zeus téměř čtyřikrát tolik. Se svou druhou sestrou Déméter zplodil Persefonu, krásnou dívku, kterou zaslíbil bratru Hádovi do zásvětní říše. Hádés dívku unesl, matky se ani nezeptal. O těch dob máme na zemi zimu. To vždy, když tráví Persefona čas u svého chotě.

Spory se dodnes mohou vést o původ Afrodity (Venuše). Může být Diovou dcerou, ale známe jí i jako „z pěny stvořenou“. Obskurnější verze udává, že se zrodila ve chvíli, kdy Zeus svému otci uťal ztopořený pyj a kapka semene se setkala se zemí. Afrodita se stala bohyní lásky a také ji plnými hrstmi rozdávala. Svého manžela Héfaista podváděla nejprve jen s Áreem, ale poté pole své působnosti rozšířila na značnou část Olympu. Z většiny těchto svazků se zrodili synové.
Zeus byl možná také otcem Charitek, určitě však zplodil s bohyní Létó dvojčata Apollóna (bůh Slunce) a Artemis (bohyně lovu). Nebohá Létó se ještě před porodem stala terčem Héřiny žárlivost. Ta jí, ve spojení s bohyní země Gaiou pronásledovala a poštvala na ní i hrůzného hada Pýthóna. Ještě více dětí Diovi porodila Mnémosyné, se kterou strávil devět nocí po sobě. Za každou noc jedno dítě, jednu z Můz. S dalšími bohyněmi stvořil potomky v podobě Herma, Heleny, Aiaka a s Thémis pak Hóry a Moiry.

Nejslavnějším potomkem napůl lidské a napůl božské krve se stal Hérakles. Jeho matku, krásnou Alkménu, ošálil nejvyšší bůh jednoduše. Vzal na sebe podobu jejího manžela. Když žena porodila dvojčata, bylo první z nich – Hérakles – Diovu a druhé krále Amfitrióna. I tohoto potomka stíhala žárlivá Héra, obzvláště po tom, co jí byl lstí přiložen k prsu. Napil se jejího mateřského mléka a stal se nesmrtelným. O tom, že héroové neměli lehký život svědčí i případ Antiopy, která z mileneckého vztahu s Diem povila dva syny, které následně odhodila v lese, ze strachu z manželské pomsty.

Danaé neměla jednoduchý život i předtím, než se do něho začal míchat hromovládný. Její královský otec vyslechl věštbu, že padne rukou svého vnuka. Okamžitě dal dceru zavřít do sklepení. A tím na ní upoutal pozornost velikého Dia, který se k ní spustil v podobě zlatého deště. Danaé brzy porodila syna Persea. Otec je dal oba zavřít do sudu a vhodit do moře. Naštěstí je našli rybáři…

Další královská dcera, Európa, krásné a křehké děvče, taktéž padlo hromovládnému do oka. Aby se vyhnul opakující se špatné zkušenosti se žárlivou manželku Hérou, proměnil se v bílého býčka. Európa si s družkami hrávala, podobně jako Persefóna, v květinových hájích. I ona byla unesena, tentokráte Diem v podobě býka, na jehož hřbet neodolala usednout. Plul s ní přes moře, až na Krétu. Zde krásnou dívku pomiloval a ta mu časem porodila tři syny.

Naopak to bylo v případě kněžky Íó. Zeus ji proměnil v krávu, aby byla ochráněna před Hérou. Ale i tak se to k žárlivé bohyni doneslo. Poslala na Íó stookého pastýře, kterého zabil časem Hermés. Héra tedy na nebohou Íó poštvala obřího ováda. Kráva před ním prchala úspěšně až do Egypta, kde taktéž porodila Diovi synka.

Kallistó, krásná členka lovecké družiny bohyně Artemis, se stala Diovou milenkou proti své vůli. Znásilnění následovalo vyhoštění ze skupiny a k tomu trest od bohyně Héry v podobě proměny v medvědici. Syn, kterého Kallistó porodila, ji málem zabil při lovu. Zeus naštěstí vraždě v poslední chvíli zabránil, i jeho proměnil v medvěda a oba pak umístil jako souhvězdí na nebesa.

Samý zmar hned po oplodnění nejvyšším bohem se nevyhnul ani Semelé, matce boha vína Dionýsa. Héra ji navedla, ať si ověří, že je Zeus skutečně tím, za koho se vydává. Poprosila jej tedy, zda může dokázat svou hromovládnost. Zeus se rád předvedl, ale v nastálé bouři vzplanul seník a s ním celý palác a o život přišla i nebohá Semele. Dítě bůh zachránil a údajně si jej sám nechal zašít do boku, aby je donosil.

Nejpodivnější zrození ale provázelo poslední z dětí, známou Athénu. Podle nejznámější verze je její matkou titánka Métis, která se, podobně jako ostatní dívky a ženy, se po dlouhém utíkání podrobila vůli nejvyššího boha. Potud by bylo vše v pořádku. Kdyby se ovšem nevyskytla věštba, varující, že Zeus bude svržen druhým Métisiným dítětem. A tak Zeus Métis „spolkl“. Po nějaké době začala hromovládného velmi bolet hlava. Na pomoc přiběhl Hermés, Hefaistos i Prométheus, udělaly nejvyššímu do hlavy díru a hle – z ní vyskočila Athéna v plné zbroji!

Zdroje obrázků: http://www.utexas.edu , http://www.occultopedia.co



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.3181 s