Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  pátek 19.4.2024, svátek má Rostislav 

Hledej

Sociální sítě



Webmagazín na Instagramu
Webmagazín na X Twitteru

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Výchova sexu, nebo sexem? 2.

23.05.2007   Martina Bittnerová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Výchova sexu, nebo sexem? 2.Zatím jsem zmínila převážně své osobní zkušenosti se sexuální výchovou, tudíž se jedná o pocity subjektivní. Z těch důvodů jsem se obrátila zhruba na padesát lidí ze svého okolí ve věku 16 - 60 let. Ti mi anonymně odpověděli na otázku: "Kdo vás jako první teoreticky vyškolil v oblasti sexu?" Rovněž jsem je při té příležitosti požádala o nějakou osobnější vzpomínku.

Předchozí díl:(klikni)

Výsledek mé ankety ale nijak nepřekvapuje. Na prvním místě totiž zvítězily knihy a časopisy. Ačkoliv asi máme zafixované tituly kromě zmiňovaného Děvčátka - Když dívka dospívá (Jaroslava Pondělíčková-Mašlová, 1983), nebo Dospíváte v muže (Josef Hynie, 1976), občas se v domácnostech skrývaly i jiné skvosty. Což dokládá i jeden z oslovených: „Teoreticky jsem přečetl knihu nějakého maďarského doktora, kterou jsem našel v domácí knihovně a takto teoreticky poučen jsem nadále onanoval se zvýšenou chutí.“
Nicméně občas toto poučení proběhlo i skrze jinak orientované příručky, jako třeba Slovník cizích slov: „V článku v 100+1 ZZ o slonech mě zaujalo, jak má slon dlouhý penis. Toto slovo jsem neznala, předpokládala jsem, že jde o jiný název pro chobot, ovšem slovník cizích slov moji domněnku vyvrátil.“

Pochopitelně se dostalo i na časopisy, kupodivu nejen já jsem studovala časopis Bravo. A proto cituji: „Jediný časopis, kde se dala v porevolučním období čerpat nějaká ta "moudra", bylo asi Bravíčko. Pamatuji si, jak jsem na něj žebrala doma každou kačku. A pak "hltala" otázky typu: Můžu otěhotnět, když jsem se dotýkala přirození svýho kluka?“

Po časopisech a knihách se nejčastěji na sexuální výchově oslovených podíleli kamarádi. Toto vzdělávání skýtalo četná úskalí, neboť jejich vědomosti nedosahovaly potřebné úrovně, tudíž docházelo k situacím: „Kamarádky s vyvalenýma očima líčily dramatické příběhy o litrech krve, tekoucích při protržení panenské blány a o ukrutné bolesti, která ovšem za chvíli přejde.“
Nebo: „Kolem školy chodilo jedno děvče (nevím, kolik jí tehdy mohlo být, když je někomu 10, tak i patnáctiletí se zdají být dospělí), které mělo dost hrozný akné a od nějaký dobrý duše jsem se dozvěděla, že je to proto, že její otec souložil s její matkou, když s ní byla těhotná. O jedný holce "z céčka" se zase tvrdilo, že chodí (a spí) s klukama nějak hromadněji, přičemž "důkaz" měl být, že spadla na štangli u kola a netekla jí krev.“

Souběžně se školením z knih a od kamarádů občas zasáhli i rodiče, tedy ti v mém průzkumu získali bronzovou medaili. Bohužel je k tomu většinou přivedla nějaká situace a červenali se přitom až za ušima. Často jakékoliv poučování řešili knižně, čili poskytli nejčastěji svým dcerám „Děvčátko na slovíčko“.
V roli sexuologa selhávali podobně jako v dále citovaných případech: „Ve škole se objevilo nové sprosté slovíčko popisující milostný akt, doma jsem a mamince vyprávěla, co jsem se nového dozvěděla, celá rudá se mi pokoušela vysvětlit, jak to probíhá, ale jelikož jsem tehdy v sedmi letech asi moc nevnímala, přišla tato otázka za pár let znovu, a to jsem dostala knížku „Poznej své tělo“ a měla si ji přečíst.“

Pubertou zasažené dívky pak často před odchodem na diskotéku slýchaly: „Víš, že kdyby něco, tak máš použít kondom? Nechceš přeci hned otěhotnět!" Poučování skončilo pravidelným doporučením před odchodem z domu: „Chovej se tak, abys nechovala!"

Ve skutečnosti ale stejně docházelo spíš jen k líbání, ale i to mělo svá úskalí: „Vím, že mě asi ve čtrnácti šokovalo, když mě nějakej můj šamstr začal 'líbat jazykem', jelikož jsem nevěděla, co dělat.“

Žebříček nejčastějších způsobů sexuálního školení uzavírá kapitola sourozenců, bratranců i sestřenic. Zvláště bratranci i sestřenice často převáděli onu teoretickou část do praxe: „Základní pojmy a fantazie vyjasnili teoreticky s klukama v partě a pět let poté, co mi leccos prakticky vyjasnila starší sestřenice na seníku. A praktická zkušenost je přeci jen nejcennější, byť šlo 'jen' o líbání a sahání leckam hlavně tam. Takže v deseti letech sestřenice byla mé první opravdové poučení.“

Nicméně ne všichni „příbuzní“ přistupovali k této problematice tak vstřícně: „Bratranec mě vždycky odbyl s tím, že s pannama je dřina“.

Onomu bratranci bych ale oponovala, že dřina spočívá spíše v tom, než se člověk dostane ke správným poznatkům. I z mého soukromého výzkumu totiž vyplývá, že to se sexuální výchovou v naší zemi nebude příliš růžové. V systému selhávají rodiče i učitelé, přestože odborníci neustále opakují, že dítě by se mělo dočkat odpovědi na jakýkoliv dotaz z této oblasti, ale odpovědi adekvátní jeho věku.


Zdroj obrázku: theaustralian.news.com.au


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Renata Šindelářová - 25.5.2007 - 7:48

Zavzpomínala jsem a náramně se pobavila...!


Od: Martina Bittnerová - 28.5.2007 - 14:24

Renata - to jsem ráda, tenhle článek byl ryze vzpomínkový.-)
Tak účel snad splnil.


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0333 s