Mým prvním zpovědníkem je šťastně ženatý muž, všem dámám v okolí známý jako svůdník. (Co by k tomu řekla jeho manželka, bohužel nevím.)

Proč jsou muži ženám nevěrní? Myslíš, že je to proto, že mají větší potřebu sexu?
Tak především nevěra není jen o sexu. Aby k něčemu došlo, tak mezi těmi dvěma musí být něco víc, vzájemná symbióza. Vezmi si, že samotná akce trvá třeba dvacet minut. Ale s tou osobou strávíš času mnohem víc. Musíte si taky mít o čem povídat.

Co tě nutí, abys byl nevěrný?
Potřeba poznat něco nového. Vyzkoušet všechno. Nenechat si uniknout jedinečnou příležitost. Když použiju slova jednoho autora, tak vlastně z čirého milosrdenství k nenávratnosti okamžiku.

Máš nějakou taktiku lovu?
Ne. Jen se snažím vypadat dobře, udržovat si postavu. To víš, starý babičce by to bylo asi jedno, ale když chci zapůsobit na mladou holku... (smích) Ale jinak na tom lovu vlastně nic není. Když to řeknu tvrdě, tak je snazší ženskou ulovit, než se jí pak zbavit. No a nejdůležitější na tom všem je diskrétnost. Když se člověk s někým producíruje na veřejnosti, pak musí počítat s tím, že si o tom brzy budou vrabci štěbetat na střeše.

Máš někdy strach, že to doma praskne?
Jasně že mám. Ale právě protože jsem diskrétní, tak je ta pravděpodobnost malá. Průšvih vlastně hrozí pouze v případě, když se ženská zamiluje. Protože to pak za sebou všechno boří, kvůli románku je schopná opustit rodinu s pěti dětma. To já ne. Na tohle jsem pes. Děti a rodinu bych nikdy neopustil.

Ale nějak to tvoje záletnictví přece rodinu ovlivňuje...
Ne, to vůbec! Dětem se věnuju jako každý jiný otec. A ženě možná ještě víc než každý jiný manžel. Chodím s ní tancovat, nosím jí kytky, jezdíme spolu na výlety. Vynahrazuju jí to všemi způsoby. Řídím se takovým heslem, že když si užiju mimo, tak doma potom musím dvakrát tolik. Chci, aby manželka byla spokojená. A navíc, vy ženské na tohle máte čich. Jak chlap trochu poleví v pozornosti, hned začnete pátrat, co se děje.

A co tvoje černé svědomí? Netrápí tě někdy?
Ale jo, to víš, že mě někdy trápí. Jenže pak si zase řeknu, že by byla škoda neprožít naplno těch pár let tady, co člověk dostane na úvěr. Navíc vím, že když to udělám tak, aby se to žena nedozvěděla, když kvůli tomu nerozbíjím rodinu, nikomu to neubližuje.

(Během rozhovoru mě tento muž pozval na sklenku vína a samozřejmě - neodolal příležitosti, která by mohla utéci - a nabídl mi, že bychom všechnu tu teorii mohli spolu vyzkoušet i v praxi. Na to, že jsem při této nabídce zrudla jak rajče, reagoval: Ty to raději nezkoušej, na tobě by to hned každý poznal. Na nevěru musí mít člověk zdravé sebevědomí a pevné nervy. Musí si umět prožít každičkou sekundu. A musí se pak umět klidně vrátit domů a vlepit mamině pusu a pochválit jí její svíčkovou s knedlíkem.)


Zkusme se zeptat ještě jiného muže. Vím o jednom, který byl nevěrný pouze s jednou ženou, ovšem jeho milenecký poměr trval delší dobu.


Myslíš, že se dá říci, že muži mají větší potřebu sexu než ženy?
Myslím, že v určitém věku ano. Ale je to čistě můj subjektivní názor, vyplývající pouze z vlastní zkušenosti.

Proč jsi byl nevěrný ty?
Protože jsem v té době jinde dostal přesně to, co mi bylo doma dlouhodobě odepíráno. Ale aby tohle tvrzení nevyznělo moc zbaběle – předcházelo tomu dlouhé váhání a rozhodování.

Máš nějakou taktiku lovu?
Ne, myslím, že stačí být přirozený.
 
Když jsi měl poměr, bál ses, že to doma praskne?
Samozřejmě, i když jsem zároveň měl intenzivní touhu ty dvě ženy seznámit, aby se vzájemně poznaly, respektovaly a chápaly. Teď už taky vím, jak to byla naivní představa.

A černé svědomí se dostavilo hned, nebo až později?
Černé svědomí snad ani ne, spíše jenom pocit, že dělám něco, co bych za normálních okolností dělat neměl. A nedělal. A kdy se ten pocit dostavil? Od začátku až dodnes.

Jak to ovlivnilo tvé manželství?
Myslíš mé bývalé manželství? Rozešli jsme se. Jen tohle rozuzlení přišlo až deset let po ukončení toho druhého vztahu. Nic není nikdy zapomenuto!

A co kdybys dostal ještě jednu šanci? Kdybys mohl vrátit čas a udělat všechno jinak? Kdybych to vrátil a věděl to, co vím dnes? No, chápu, co tím sleduješ, ale to tě asi zklamu, protože bych do toho šel zase. Jen už ne tak otevřeně. Udělal bych to tak, aby to manželka neodhalila. Nikdy jsem nechtěl své ženě ublížit, ale tenkrát bych bez toho asi zblbnul. A to myslím úplně vážně. 

Přestože cosi se nám tu rýsuje, těžko si odpovědět na otázku, zda jsou muži hříšnější než ženy. Budeme muset nejprve zpovídat i krásnější (pánové, neuražte se!) polovičku lidstva. Rozhovory se dvěma dámami uveřejníme v této rubrice zítra. (klikni) 
 
^{Zdroj fotografie:aeiiro.livejournal.com}