Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je sobota 16.2.2019, svátek má Ljuba 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 498
Publikovaných článků: 12571
Komentářů: 10818


Měření



Tolerujeme homosexuály?

28.05.2007   Veronika Prokopcová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Homosexualita v lékařském a sexuologickém významu znamená převažující nebo výhradní erotickou citlivost vůči osobám téhož pohlaví. Od konce 19. století až do třetí čtvrtiny 20. století se lékařskými autoritami považovala homosexualita za nemoc. V současné době se zdravotnické a psychologické instituce přiklání spíše k vrozené odlišnosti, která není poruchou zdraví.

Čtyřprocentní menšina, jak bývají homosexuálové často nazýváni, se postupem času stále více integruje do společnosti jako rovnoprávná menšina. Toto procento homosexuálů ustanovil ve 40. letech dvacátého století Američan Alfred Kinsey se svými spolupracovníky. Na základě rozhovoru s několika tisíci muži a ženami stanovil, že asi 4% lidí je zaměřeno na osoby stejného pohlaví. Zkušenost s homosexuálním stykem jich mělo ale mnohem více. Je důležité zmínit, že vzorek těchto lidí nebyl příliš reprezentativní, protože zahrnoval vysoké procento vězňů či psychiatrických pacientů. Pozdější výzkumy tyto odhady příliš nepotvrdily. Čeští výzkumníci zjistili v letech 1993 a 1998, že se za homosexuály považuje či si svou orientací není jisto 2% mužů a žen a o jedno procento více má jednu či opakovanou homosexuální zkušenost.

Podle novějšího výzkumu Sociologického ústavu AV ČR z roku 2003, který se zabýval tím, jak jsme tolerantní, se došlo k výsledku, že pro 42% respondentů jsou obtížně přijatelní homosexuálové.
Respondenti zasahovali věkovou skupinu od patnácti let výše. Lidé z řad vysokoškolsky vzdělaných manifestovali větší toleranci k homosexuálům. Nadprůměrné pochopení také vykázali nejmladší respondenti do devatenácti let. Naopak lidé starší šedesáti let mají větší odstup vůči homosexuálům. Tento výzkum také ukázal názor lidí na to, jak je naše společnost tolerantní. Vyplynulo z něho, že dochází k podstatně lepšímu hodnocení společenské tolerance, což je pozitivní.

Co se týče legislativy, tak Československo se už počátkem 60. let zařadilo netrestáním homosexuálních styků mezi nejpokrokovější státy světa. Po roce 1990 došlo ke zrovnoprávnění homosexuální menšiny u nás. V jiných státech například v USA, respektive ve 23 státech v USA je pohlavní styk s osobou stejného pohlaví trestný dodnes. Také ve Velké Británii dochází k diskriminaci homosexuální styku. V zemích, kde platí fundamentalistické islámské právo patří mužský homosexuální styk mezi hrdelní zločiny.

Je důležité poukázat na to, že každá kultura a historická období se na problematiku homosexuality dívala jinak. Ve Starém zákoně byl pohlavní styk muž s mužem trestán ukamenováním a tento negativní postoj vůči homosexuálům přetrvává u křesťanů dodnes. Na druhé straně starověký Řím homosexuální projevy toleroval. V pozdním středověku a novověku až dosud církve nejen na homosexuální soulož, ale i na nápadnější vztahy hleděly s nedůvěrou, která mnohdy nabývala podob diskriminace nebo tvrdé represe. V roce 2003 vysvětila anglikánská církev v Americe na biskupa gaye Gena Robinsona a tím způsobila rozkoly v církvi. V listopadu 2005 na to zareagovala vatikánská Kongregace pro katolickou výchovu a vydala Instrukci o kněžství a homosexualitě, kde poukazuje na to, že není možné vysvětit na kněze homosexuála či sympatizanta s tzv. gay-kulturou.

Další problém v dnešní době nastává s tím, že homosexuální páry usilují o dostání dítěte do péče, aby mohly žít jako normální rodina. Většina lidí se ale rodinu dovede představit pouze v klasickém spojení matka-otec-dítě a ne matka-matka-dítě nebo otec-otec-dítě, což by nastalo, kdyby homosexuální páry měly děti ve své péči. Podrobný výzkum soužití homosexuálního páru s dítětem by měl ukázat, zda vývoj dětí je či není při výchově v homosexuálním páru narušen, zda nedochází k nějakým odchylkám či poruchám osobnosti ve vývoji dítěte. Pro každé dítě se totiž výchova rodičů stává nejdůležitějším předpokladem pro to, aby dále v dospělém věku zvládlo svůj život co nejlépe.

Zdroj fotografie: myrandst. blogspot.com


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Renata Šindelářová - 7.6.2007 - 21:03

Osobně také vidím problém pouze v té výchově dětí.
Jenomže, dívá-li se na to člověk rozumně, musí se nutně zeptat, kolik heterosexuálů vychovává své děti bitím, kolik jich je alkoholiků, kolik se jich rozvede a ještě za šílených okolností, plných křiku, hádek a hysterických scén? Zkrátka, schopnosti vychovávat dítě by se neměly posuzovat podle sexuální orientace, ale podle psychologických předpokladů! Být zodpovědným, milujícím a tolerantním rodičem, který dá dítěti správný vzor, není vůbec tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Kromě toho většina rodičů se "učí vychovávat" tzv. až za pochodu, nebo-li způsobem "pokus-omyl". Ale to už dostávám do trochu jiné kapitoly...

Od: Veronika Prokopcová - 7.6.2007 - 22:35

Souhlasím s tebou.Bohužel to dnes dospělo k tomu,že rodiče si děti pořizují bez uvážení,nejsou na to psychicky připravení a dochází v mnoha případech k týrání,zneužívání,celkovému nezájmu o dítě atd.Problém je daleko složitější,a proto si také myslím,že na sexuální orientaci už v dnešní zkažené době nezáleží.Rodičovství neni jednoduchá záležitost a na to by měli všichni,kdo po dítěti touží brát zřetel.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0761 s