První zásada zní, že bychom toto pozvání měli přijmout v případě, že jsme si naprosto jisti, že náš partner je ten pravý a my jsme ochotni kvůli němu udělat cokoliv.

Pokud odpovídáme ANO a nebo jsme dokonce své rozhodnutí již stvrdili prstýnkem, potom přichází zásada číslo dvě: nespoléhejte se na to, že se o vás partnerovi rodiče postarají, jste přeci zodpovědní dospělí lidé. Konkrétně to znamená: Na návštěvu k tchyni nejezděte jako do hotelu, kde pro vás mají uchystané vyprané ručníky a teplé večeře. Sbalte si své skromné cestovní tašky (proboha, ne žádný loďák!) jako na dovolenou – čisté ručníky, náhradní prádlo, pyžamo (možná že vás tchyně ráno bude chtít vzbudit a váš nahatý zadeček může ji i vás uvést do velkých rozpaků), kartáček a svou vlastní pastu na zuby a pokud jedete např. na chatu, tak i mýdlo a toaletní papír. Jestliže nejste vyloženě pozvaní na oběd, jídlo si vezměte s sebou nebo pokud předpokládáte společné či střídavé vaření, tak se na něm předem domluvte. Snachy by se v tomhle neměly spoléhat na své muže, kteří nad tím pohodí rukou ve stylu „to je dobrý,“ protože oni jedou domů k mámě, kdežto snacha ne. Zeťové by si neměli zapomenout přibalit s sebou montérky či jiné pracovní oblečení. Pokud by se hodila zeťova ruka při jakékoliv práci, určitě by mile překvapil, kdyby nejen pomohl, ale také ukázal, že se svou aktivitou počítal.

Zásada číslo tři: Pokud již došlo na lámání chleba a vy trávíte s tchyní svůj volný čas, snažte se chovat přirozeně a uvolněně. Nic nekřečujte. Neděste se otázek, které na vás určitě padnou. I tchýně může být normální ženská, která prostě jen hoří zvědavostí na partnera svého potomka. A pokud jste již svou stabilitu dokázali desetiletým manželstvím a myslíte si, že všechno je v pohodě? Stále počítejte s tím, že tchýně se v případě sporu přirozeně postaví na stranu svého potomka.

Psychologickou zajímavostí zůstává, že tchyně přijímají snadněji svého zetě než snachu. Svádí to k myšlence, že mezi matkou a synem se vytvořilo jiné, úmyslně neříkám silnější, mateřské pouto než mezi matkou a dcerou. Jako by mezi matkou a synem fungoval určitý princip přitažlivosti rozdílných pohlaví (budeme-li předpokládat jejich heterosexuální orientaci). Možná že proto přijme tchýně snadněji svého zetě - protože je muž – než svou snachu, která se stává vetřelcem do domu a jistou konkurencí. Ještě mnohem snadnější vysvětlení vyplývá ze způsobu, jakým potomci opouští dům. Dívka totiž i po založení vlastní rodiny častěji víc tíhne k rodičům než chlapec. Matka dcery se proto tolik nebojí o její ztrátu a dokáže se k jejímu partnerovi chovat přátelsky. Ale matka syna může vnímat přicházející nevěstu jako někoho, kdo jí bere jejího milovaného.
 
A nyní zpět na začátek. Pokud nesplňujete první zásadu, vůbec se o nic nepokoušejte! Ale protože nechcete ranit svou drahou polovičku, hloupě se nevymlouvejte. S návštěvou souhlaste, ale pak nechte na sebe skočit nějaký bacil a den před odjezdem dostaňte vysokou horečku. Stejný postup doporučuji dodržet, jestliže už tchýni znáte a víte o ní, že patří do kategorie čarodějnic (sotva vám odpoví na pozdrav, je vůči vám kousavá, pomlouvá všechny známé i neznámé, v ruce neustále drží koště nebo hadr). Čarodějnice by vás totiž mohla uhranout, a to vám za to nestojí. V případě absolutní nouze (jste již dvacet let ženatí či vdané a tchýni jste viděli méně než třikrát) svolte na hodinovou návštěvu s kafíčkem. Doporučuji pomoci se vším, oč tchýně požádá, a to i za cenu zdržení, ovšem nikdy za cenu ztrátu vlastní hrdosti!

Zvláštní pozor pak všichni věnujte tchyním neobvykle milujícím, které servilně podsluhují a často se dotýkají svého syna či objímají láskyplně svou dceru a stále dokola se vyptávají na vás a podrobnosti vašeho vztahu. Zbystřete a zhodnoťte situaci. Jestliže má tato žena vliv na vašeho partnera, buď vycouvejte nebo rychle získejte tchýni na svou stranu. Musíte totiž předpokládat, že na vás tato žena dříve či později najde nějaký nedostatek. A váš partner bude souhlasit se vším, co ona vymyslí.

Nakonec, stejně jako ani vy nejste bez chyby, musíte počítat s tím, že nějakou určitě naleznete i u své tchýně. Ona to však právě kvůli tomu hanlivému oslovení nemá lehké, každý od ní nejprve očekává to nejhorší. Co kdybyste se k ní proto chovali vstřícněji? Ve skutečnosti to má minimálně stejně těžké (nás zaujmout) jako my. Ne-li dokonce těžší. 


^{Zdroj upravené fotografie: www.monyova.cz (obálka ke knize Tchyně a uzený)}