Pokud pojedete vlakem, nejlepší spojení vede z Prahy přes Salzburk, Ljubljanu až do Rijeky. Z vlakového nádraží se snadno přemístíte na autobusové nádraží, což vám zabere jen pár minut chůze. Není to daleko. Autobusy po magistrále jezdí prakticky každou půl hodinu, nemusíte znát dopředu jízdní řád. Cesta vede podél pobřeží, takže se vám naskytne nádherná podívaná na přímořská letoviska, která cestou míjíte, moře, poklidně se prostírající v celé své nádheře, přístavy, kaštely (hrady) a majestátní hory, které magistrálu zaštiťují z druhé strany. Autobusy mají dobré vybavení: klimatizací, bezpečnostní pásy, čisté a pohodlné. Za jedinou vadu na kráse by se dalo označit snad jedině poněkud drahé jízdné v přepočtu na naši měnu.

Novi Vinodolski je tiché, nevelké letovisko, které dýchá přátelskou atmosférou, divokou krásou a nespoutaností moře, vzbuzuje spokojený úsměv a důvěru. Městečku dominuje majestátní věž viditelná ze všech stran a menší gotická věž, která se zachovala z původního Frankopanského hradu spolu s malými prostorami, v nichž se nachází muzeum a galerie, které stojí za shlédnutí. Vstupné v Chorvatsku nedosahuje takové výše jako u nás, většinou jsou tam vstupy na hrady nebo do galerií levnější.

Pokud si vyberete ubytování soukromé, určitě nebudete litovat. Lidé se tu chovají přátelsky, tolerantně a důvěřivě. (Naši „adoptovanou“ babičku Anici Mažuranič nám seslal strážný anděl. Když jsme jeli poprvé do Chorvatska a neznali jsme zdejší poměry, přijela se svým přítelem do Rijeky na nádraží a vyzvedla nás, abychom nebloudili. Mohli jsme používat její koupelnu, záchod, kuchyňku, když nám došly přísady do jídla jako např. koření, ochotně zapůjčila. Když dcera roztrhla tričko, přinesla jehlu i nit. Nechala nám k dispozici dům, i když potřebovala odjet a svěřila nám klíče bez špetky pochyb, že vše zanecháme v pořádku i po našem odjezdu. Poradila, vysvětlila vše, co jsme potřebovali.)

Pokud přesto dáte raději přednost hotelovému ubytování, doporučuji hotel Lišanj, který leží přímo u pláže. K dispozici (a to nejen hostům hotelu, ale všem, kteří navštíví pláže) budete mít kromě úžasně čistého moře i bazén a spoustu lákadel pro děti a dospívající nebo i hravé dospěláky:
Zapůjčení šlapadla – 50 nebo 60 kun (podle toho, kterého provozovatele zvolíte)
Jízda na pneumatikách – 1 osoba 60 kun
Jízda na banánu – 50 kun
Jízda na vodních lyžích – 200 kun

A mnoho dalších. Tím nejméně exotičtějším, tedy vodním šlapadlem, můžete doplavat až k nedalekému ostrůvku „San Marino,“ kde můžete nahlédnout do tajemné kapličky a prozkoumat celé ostrovní skalnaté pobřeží plné odumřelých skořápek mořských ježků (odvážlivci mohou nasbírat na památku, místo aby zabíjeli živé mořské tvory).

Ti, co jezdí kempovat, mohou využít blízké kempy v Zagori nebo v Povile, kam se z Nového Vinodolského dá dojít i pěšky. Obě trasy vedou podél pobřeží. Kdekoli po cestě se vám zalíbí, můžete se vykoupat. Nabízí se spousta možností – zátoky utopené v zapadajícím slunci (na vycházky doporučuji chodit večer, kdy už žár mírně ustupuje), maličká zákoutí, přístav v Povile nebo koupání v kempech.

Pokud chceme vystoupat někam na vrchol, abychom měli rozhled, můžeme projít zástavbou Nového Vinodolského až na samý jeho vrch, kde mimo hezky upravených domů se nabízí k vidění i zajímavá stavba vodojemu a samozřejmě pohled na moře, ostrůvek „San Marino“ i ostrov Krk v jeho asi nejpřitažlivější, zádumčivé kráse holých, v šedém oparu zahalených skal.

Nebo můžete vystoupat na menší kopec, který dělí Novi Vinodolski a Zagori, projít tzv. Kalvárií (Křížovou cestou) až ke kapličce, kde si můžete odpočinout na lavičkách a kochat se nádherným pohledem na přístav, moře, hory a život v městečku pod vámi. Můžete také pokračovat v cestě na kopec, kterou lemuje tzv. měsíční krajina, přitažlivá a tajemná, nebo procházet tichými uličkami.

Pokud se vám zachce mít pocit jako v Benátkách, projděte si ulice u kostelní bílé věže, kterými se můžete proplétat donekonečna a stejně je nikdy neobjevíte všechny. Můžete si prohlížet zajímavosti na zahrádkách, sošky, důmyslné vchody a podchody, schody do nebe a terasy, dveře důvěřivě vás zvoucí k návštěvě...

Hlavní třída je nově zrekonstruovaná, lemují ji spousty a spousty stánků se suvenýry, pohlednicemi, zmrzlinou (většinou 5 kun za kopeček, někde ale může být k dostání i za 4 kuny), vyčkávajícími prodavači, obchody a restauracemi. Cestou na pláž máte tedy pořád co zkoumat a co si prohlížet. Stánky a obchody, nemluvě o restauracích a pizzeriích, jsou tu otevřeny do pozdních večerních hodin, nezřídka se připravuje pestrý večerní program – koncerty, vystoupení různých souborů, dost často i ze zahraničí, děti si mohou zaskákat na trampolíně nebo se projet v autíčkách či na motorkách.

Pokud tohle všechno během svého pobytu v Novém Vinodolském stihnete a ještě se vám to bude zdát málo, můžete si udělat výlet do nedalekého Senje (zhruba 22 km) nebo do Crikvenice (zhruba 12 km). V Senji vás možná překvapí hodně větrné počasí, vítr tam s lidmi cloumá jako s loutkami, ale přesto stojí za to tohle podivuhodné přímořské městečko vidět. Vévodí mu pevnost Nehaj, která stojí na nevelkém kopci nad městem a je přístupná (vstupné: 15 kun dospělí, 7 kun děti do 10 let). Projdete po obvodu všechna tři patra, přičemž to poslední je vlastně otevřený výstup na hradby s výhledem do širokého okolí. Za zmínku a shlédnutí v Senji stojí také zdejší malé Muzeum, kde se mimo jiné dozvíte něco víc o válce, která v tehdejší Jugoslávii probíhala v letech 1991-1995 a seznámíte se s uměním chorvatských malířů.

V Crikvenici pak doporučuji vidět Mořské akvárium, kde kromě světoznámého Nema a Doris, uvidíte všechny možné obyvatele mořského světa, dokonce i žraloky. Malé, ale přesto budící respekt. (Chobotnice, potvora, se před našimi zvědavými zraky schovala do úkrytu.) Vstupné: 20 kun dospělí, 15 kun děti do 10 let. Také Crikvenická kolonáda s palmami a bývalým hradem přebudovaným na hotel stojí za vidění.

A samozřejmě nesmím zapomenout na Plitvická jezera, známý turistický cíl, který můžete obdivovat znovu a znovu. Autem to z Nového Vinodolského trvá dvě a půl hodiny, ale i když se to mnohým může zdát hodně, stojí to za všechnu tu nádheru, kterou vám Plitvice nabídnou doslova na zlatém podnose. Pokud auto nemáte k dispozici, můžete využít zájezdu, který Turistická agentura, sídlící poblíž přístavu, vypravuje na Plitvice dvakrát až třikrát týdně. Cena jízdenky i vstupného nakonec možná vyjde levněji než soukromá cesta autem. Každopádně, pobývat v Chorvatsku a nevidět Plitvická jezera znamená něco jako navštívit Prahu a nevidět Hradčany.
Vstupné: Dospělí 100 kun, děti 60 kun. Za děti, které nepřesáhnou pokladní pult, se neplatí.

^{Foto: kulturna-dobra-pgz.posluh.cz}