Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 1.3.2021, svátek má Bedřich 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 504
Registrovaní čtenáři: 513
Publikovaných článků: 13022
Komentářů: 11216


Měření



Rozhovor s muzikantem Jiřím Šindelkou (Alter Ego)

13.10.2003   Martina Bittnerová   Hudba   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jiří Šindelka je leader jihlavské skupiny Alter Ego. Slovo "leader" k němu plně sedí, neboť nejenže hraje na kytaru a zpívá, ale je také autorem většiny textů a hudby, přičemž jeho vlastní dosavadní hudební kariéra je skutečně přepestrá. Prošel těmito hudebními uskupeními - Galen, Plechanka, Sprint, Lenka Slabá Band, Major Major (průběžně od 1992 do 2000) a XIII. století (průběžně od roku 1991 do 1998).

Vysočina je nesmírně inspirativní kraj. Například o tamních malířích se říká, že jsou stižení syndromem malovat vesničky, domy a přírodu. Myslíš, že něco podobného se projevuje i v jiných oborech, třeba právě v muzice? Něco, co je pro místní hudebníky typické, něco spojujícího?

Vysočina je úžasná, čím dál víc mne její půvab okouzluje. Na svých cyklistických výpravách zažívám někdy až euforické stavy plné dojetí nad její prostou, ale tak elegantní a podmanivou krásou. Těžko bych se stěhoval jinam.
Úžasná je i samotná Jihlava, jejíž mystika má nepochybně vliv na určitou skupinu umělecky aktivních lidí, nejen z oblasti hudby. Přesto si myslím, že dnešní tvůrci čerpají inspiraci spíše z jiných zdrojů než je jejich kraj.
Je ale možné, že nějaký spojující atribut tam bude, to však asi lépe posoudí někdo nezávislý.

V dětství snad každý sní o své budoucí profesi. Měl jsi už třeba na základní škole představu, že se budeš věnovat hudbě? A jaký byl tvůj muzikantský vývoj, než jsi dospěl do stádia jménem Alter Ego?

Co si tak vzpomínám, muzikantem jsem chtěl být vždycky. Až když jsme dostal někdy ve dvanácti první kytaru, zjistil jsme, že to nebude tak jednoduché. Nicméně, v prváku na gymplu jsme už měli první kapelu a pak už to šlo ráz na ráz. V sedmnácti už jsem byl vyzrálý instrumentalista a začal psát vlastní písně. Tenkrát jsme hráli (něco jako) heavy metal a hrozně nás to bavilo. Po maturitě mi začali chodit i nabídky od renomovaných jihlavských formací a já tenkrát hrál opravdu s kdekým, druhdy i se třemi kapelami naráz. Měl jsem zkoušky 7x týdně (někdy se mi sešly i tři denně), k tomu koncerty, hraní po tancovačkách, nahrávání, různé experimenty, záskoky… Prostě blázinec, který mi však tehdy vyhovoval. Dnes už vím, že jsem se měl raději soustředit na jednu věc a dělat ji pořádně. Asi bylo potřeba tím projít, vyblbnout se a zjistit, že tahle cesta není úplně ta pravá. Na druhou stranu jsem tak získal spoustu zkušeností a o zážitcích ani nemluvě. Hudebně i mentálně jsem tak přece jen trochu vyzrál a teď se to snažím zúročit i v Alter Ego.

Předpokládám, že tě hudba neživí. Umíš si představit, že by se tento koníček stal jaksi tvou profesí? Chtěl by jsi k tomu dospět? Někdo totiž tvrdí, že když se začne koníčkem živit, je to pak více o penězích a končí tím muzikantova nezávislost, protože, co si budeme namlouvat, jen podřízení se „trhu“ přináší úspěch.


Profesionalizaci si dokážu přestavit celkem živě a doufám, že se tak v "pravý čas" stane. Proč by profese neměla být koníčkem? Až tragicky nelogický mi připadá spíš opak. Máš ale pravdu, hmotná závislost pak muže vést k vehementnosti a nepříjemným kompromisům. Hranice si však musí určit a ohlídat každý sám. Spousta muzikantů a umělců všeobecně to řeší tak, že část své tvůrčí potence podřídí tržním podmínkám a tou druhou částí prezentují své čistější a upřímnější dílo. Někdy to však jde i elegantně spojit, viďte maestro Mozarte…

Texty Alter Ega nepojednávají jen o tom, že „holka potká kluka a je z toho láska“, nutí víc k zamyšlení. Motivy asi nacházíš v literatuře. Znamenala nějaká konkrétní kniha v tomto směru pro tebe „zlomovou“ inspiraci?

Pravda, filosofických knih jsem už pár přečetl, je v nich spousta moudra a inspirace. Tu pravou, autentickou informaci však poskytne jen život sám. Měl jsme zatím hodně štěstí (i když někdy bych dal to slovo spíš do uvozovek) na zážitky, prožitky a blízká setkání s bytostmi, které mi ukázali svět trošku z jiné perspektivy. Myslím, že teprve osobní zkušenost dává moudrým myšlenkám zapsaným do knih tu pravou hloubku a sílu.

Prozraď jak vlastně „tvoříš“? Jsou to praménky nápadů, které občas vytrysknou? Nebo se blížíš spíše Richardu Mullerovi, který tvrdí, že si už párkrát sednul a za dvě hodiny měl hotový materiál na celé cédéčko? Přišla už na tebe někdy tvůrčí krize? A jak dlouho trvala?


Bohudík, takové praménky nápadů prýští průběžně pořád, pak už záleží, co se z toho vybere a použije. Je ale fakt, že občas přijde vlna, kdy nestačím ani zapisovat. To pak mám během pár minut hudbu i text k písni, o které vím, že bude dobrá. To byl případ třeba písní "Stíny" nebo "Zvony". To žel není každý den. Hodně to záleží na momentální, ale i dlouhodobé konfiguraci přijímače, tedy autora. Když přijdou ty horší tvůrčí období (krize), je možné hodnotit a zpracovávat produkty předcházející umělecké konjunktury. Mám doma na kazetách a minidiscích několik hodin zaznamenaných nápadů, které pak s odstupem probírám a analyzuji.
Taky je třeba dobré si dát pauzu a podívat se kolem, jestli není v životě potřeba, věnovat se i něčemu jinému…


Člověk věnující se jakékoliv tvořivé činnosti a k tomu ještě chodící do zaměstnání, musí dost často pociťovat vyčerpání a dokonce možná i myšlenkové vyhasnutí. Stává se ti to někdy? Nepochybuješ pak o smyslu toho, co děláš?


No jasně, takové slabší chvilky občas přijdou. Beru to ale jako zkoušku vytrvalosti a opravdovosti. Snažím se dotahovat věci do konce a to nejen v hudbě. Žel, ne vždy to jde přesně dle mých představ a přání. Ale tak už to bývá a je to asi v pořádku.

Jak se díváš na onu pro rockera nezbytnou trojkombinaci – sex, drogy a rock and roll? Z vlastní zkušenosti vím, že při tomto stylu života našinec sice pozná mnohé, ale většinou nic pořádného neudělá, protože buď má kocovinu, nebo zrovna sedí někde v hospodě, či baru. Vidíš to podobně, nebo je stav lehké opilosti, či kocovina umělecky inspirativní a přínosný? Existují takoví „umělci“, kteří by ostatně bez dvou litrů vína nic nenapsali, nenamalovali, či nesložili. Nemáš dojem, že pak jejich tvorba vytvářená „pod vlivem“ je vlastně trochu falešná, protože se na ni podíleli při jiném vědomí, přičemž ve stavu bdělosti je tvůrce odkázán pouze na vlastní invenci a fantazii?


Tak tato záležitost by byla si na samostatný článek, ale pokusím vyjádřit stručněji.
Osobně nemám nic proti sexu ani drogám, notabene rock and rollu. Tyto fenomény mají jistě v našem životě svůj smysl a stavět se k nim z principu odmítavě je dle mého chyba pramenící z neznalosti, nepochopení či nepřijetí. Tento svět nám dává spoustu možností, kterak se realizovat. Lecjakého nástroje či metody lze přitom použít. Problém přichází, pokud překročíme tenkou a těžko stanovitelnou hranici mezi užitím a zneužitím. Zneužít se dá ale cokoliv. Kámen může být zároveň stavební materiál i smrtící zbraň. Mezi drogy můžeme s poklidem zařadit například i jídlo či pití, které požíváme jen tak "na chuť". Ruku na srdce, kdo z nás se stravuje tak, aby tělo dostalo jen to své potřebné a nemuselo se trápit se zbytečným a škodlivým odpadem? Místo toho z něj děláme popelnici a přejídáme se umělými, zdraví poškozujícími produkty, které kromě našeho pocitového uspokojení nemají žádný kladný význam. To by ale bylo na jiné dlouhé povídání.
Co se týče druhé části otázky, tedy tvorby "pod vlivem", těžko určit universální postoj. Bývá to většinou taková "znouzecnost", kdy se umělec musí uvolnit alkoholem apod. Nicméně to funguje, to mohu potvrdit i z vlastní praxe. S dobrým pivečkem či vínem mám velmi přátelský vztah a věřím, že se i v dobrém jednou rozloučíme. Pro užití jiných drog si nepřipadám dost kompetentní. Ať si každý tvoří, jak mu to vyhovuje, pak by však měla asi přijít střízlivá autocenzura a zhodnocení, zda-li je výsledek opravdu hodný umělcovy prezentace. Při tvorbě totiž zachytáváme informace, oscilující v univerzu, které v sobě nesou nápady a inspiraci, a my je pak zpracováváme do té hmotnější formy. Dle zásady, že stejné přitahuje stejné, v nás zarezonují právě takové, na které jsme vyladěni. Při požití drog se ale naše vědomí může lehce rozladit či přeladit na odlišnou frekvenci, kde zachytíme něco "jiného", což nemusí být úplně to pravé. Anebo taky naopak, těžko posoudit. Já bych se asi držel onoho biblického: "poznáte je po ovoci."
Co se týče sexu, je to v podstatě podobné. Sexualita je spolu s pudem sebezáchovy zásadní součástí naší přirozenosti. V mnoha filosofiích je brána jako posvátný akt tvoření, kterým bezpochyby je. Její netušená síla a možnosti jsou však pro nás skryty pak haldou předsudků, nepochopení a neinformovanosti. Sex samotný se často zvrtává jen k pouhému "neekonomickému" vybíjení této energie, provázeném příjemnými pocity. Opravdový potenciál nám ale zůstává utajen. Také mnoho nevíme o nebezpečí, které nezodpovědný sex pro každého z nás skýtá. A teď nemyslím zrovna venerické choroby. Naštěstí je dnes už k dispozici spousta informací o sexuální magii, tantře atd., takže opravdu záleží na každém z nás, "jak se tomu postaví". Také já se snažím o kultivaci v této oblasti. Takže asi tak.

Ještě si dovolím zalovit ve vlastní paměti. Pokud vím, tak jsi stával při koncertech XIII.století hned u kraje pódia s rozevlátými vlasy a my 16 leté dívčiny sice milující hudbu této skupiny, přesto zálibně tě sledující. Z toho vyvozuji, že jsi musel někdy zažít útok velmi neodbytné fanynky. V případě, že ano, práskneš na sebe, jak jsi z té situace vybruslil, či ji nějak výhodně využil? Jak dneska reaguje „omladina“ ženského pohlaví na ryze mužskou sestavu Alter Ega?

Za těch sedm let koncertování s "Třináctkou" jsem zažil lecos, to je fakt. Mé fanynky, mohu-li je tak nazvat, se však projevovaly většinou kultivovaně a z některých setkání vzešla i letitá přátelství. To Biafra (Petr Štěpán) vždycky takové štěstí neměl. Často se na něj přilepili zvláštní týpci obého pohlaví a statečně jej opruzovali, až z toho byl nepříčetný. Vždycky odněkud přišel, vzteky celý bledý, se slovy: "Zas nějakej pacient, už toho mám dost!" a mrštil nejbližším předmětem.
A jak reagují ženy na současnou sestavu Alter Ego? Naprosto normálně. Jako když vidí hezký chlapy, kteří hrají příjemnou hudbu. No né? Srdečně všechny zdravíme a posíláme pusu!

Proč je Alter Ego vlastně kapela Vodnářského věku?


Vodnářskému věku jsou přisuzovány určité kvality a charakteristiky (porozumění, sdilení, návrat k přírodě a "přírodnímu Bohu", sebepoznání a očištění) - taková duchovní renesance, se kterou se ztotožňujeme.

Panují v kapele harmonické vztahy, nebo občas musíte dát trošku průchod emocím, aby se pročistil vzduch a mohli jste jít dál?


V životě je to často tak, že harmonie se dosáhne až skrze konflikt. Nemusí to být podmínkou, ale v našem světě to tak funguje. Nejinak je tomu i v kapele. Důležité je však, aby zúčastnění věděli, co chtějí, proč to dělají, a byli ochotni i něco obětovat. Ježíš řekl: "Když se dva shodnete v jednom, Otec vás vyslyší." O tom je kolektivní práce. Samozřejmě, že většina konfliktů bývá naprosto zbytečných. Někdy je chyba v komunikaci, jindy zase hrají prim nezvládnuté emoce a další projevy naší nedokonalosti. Nad tím je třeba se povznést a nenechat se zatáhnout do nic neřešících situací. Jde to někdy těžko, ale to přece patří k výuce ve škole života.

Nedávno vám vyšlo nové CD s názvem Adventus. Kde je možno jej zakoupit?


Cédéčka si lze objednat poštou za cenu 170 Kč včetně poštovného a balného. Stačí napsat na naší adresu aego@seznam.cz nebo zavolat na číslo 603 86 15 15. Také je možné si jej nejdřív poslechnout a pak se ke koupi rozhodnout či nikoliv. I když to zní jako reklamní fráze, velmi nás těší fakt, že jsme ještě neměli nespokojeného "zákazníka".

Předpokládám, že k cédéčku pojedete nějakou šňůrečku koncertů. Dočkáme se vás i v Praze?


V Praze jsme hráli naposled koncem července v klubu N11 na Národní třídě, takže teď zase chvilku počkáme. Termíny koncertů je možno najít na našich stránkách http://sweb.cz/aego.

Pokud jsem se na něco zapomněla zeptat, nebo by jsi rád ještě něco našim čtenářům pověděl, prosím tak učiň.


Snad jen taková výzva, či inspirace: "Nebojte se žít a jít do každé zkoušky naplno. I když se snad dopustíte chyb, vaše alter ego bude vždy na vaší straně."


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Jana - 15.10.2003 - 10:36

Jo jo dobrá music a skvelej razgavor!Doufám,že se dočkám dalších takových...

Od: Petr - 19.12.2003 - 10:33

ALTER Ego ,super ,super ,super. Co písnička to hit! jen tak kluci!

Od: Karel na nákupech - 24.6.2004 - 14:17

Hůůůůůůůůůůůůůůůůů
Dobré cédo, už abych to všechno uměl zahrát :-)

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2344 s