Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  sobota 20.4.2024, svátek má Marcela 

Hledej

Sociální sítě



Webmagazín na Instagramu
Webmagazín na X Twitteru

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Alej ostřelovačů

09.10.2022   Michaela Wilhelmová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Alej ostřelovačůMělká řeka Miljačka se pne podél dlouhé třídy, na jejíž druhé straně stojí domy. Nacházíme se v Sarajevu, na místě, kde se střílení zapsalo do evropské historie hned dvakrát. Poprvé, když došlo k vraždě císaře Ferdinanda, podruhé a mnohem hůře za občanské války. 

Počátky sarajevského osídlení datujeme zhruba do pátého století, kdy se zde usídlili Římané. Ty časem vystřídali útoční Turci. Dnešnímu Sarajevu dali název vlastně oni. Místo totiž pojmenovali Bosna Saraj, což znamená Palác na Bosně. Turci však nepřinesli svým útokem jen negativní vliv – díky nim město rozkvetlo krásnou architekturou. Další nájezd, tentokrát pro změnu Maďarů, přineslo století 15. Čtyři sta let poté Sarajevo žilo jako malé, nepříliš významné město. To však rázem změnilo poněkud násilné začlenění pod Rakousko-Uhersko.

V tomto dějinném bodě se začíná odvíjet historie krásného města i směrem k dějinám našim. Jak všichni víme, právě zde padl rukou Gavrila Principa následník trůnu František Ferdinand d’Este. Právě tato Sarajevská událost dopadla do přetékající číše bojovných nálad jako ona pověstná poslední kapka.Vypukla I. světová válka.

Na celé zemi se krutě podepsaly válečné následky. Kdo však mohl tušit, že o pár desítek let později zde vznikne fašistický stát Nezávislého Chorvatska? Vyvražďování nekončilo. Ustašovci brutálně masakrovali Srby i židy.

„Nezávislé“ Chorvatsko osvobodil až Tito, zřídil socialistickou Jugoslávii a Sarajevo pomalu nabývalo zpět svého významu správně-kulturního města. Roku 1984 se zde dokonce konaly Zimní olympijské hry.

Psal se poměrně nedávný rok 1992, tři roky po pádu socialistického režimu u nás, se odtrhla Bosna a Hercegovina a chtěla vytvořit samostatný stát. Bělehradská vláda krutě zaprotestovala. Do země vyslala armádu, aby situaci navrátila do původních kolejí. Krok proti samostatnosti také přijala srbská část obyvatelstva. Válka trvala tři roky. Zemřelo při ní na 12 tisíc lidí. Protesty proti válce rozehnali útočníci střelbou ze střechy vysokého hotelu Holiday Inn. Zásobování se blokovalo. Pod letištěm se pro humanitární pomoc podkopal dlouhý tunel, který měl sloužit jako zásobárna. Mnohé parky se změnily v hřbitovy, domy zůstaly rozstřílené. Krvavě proslulá Alej ostřelovačů, místo, kde zastřelili Ferdinanda a o století později z nedalekého kopce tuto hlavní třídu odstřelovali při sebemenším pohnutí, ženy i děti... 

Historické centrum dnes opět pulsuje životem. Nabízí turistům i prohlídky kláštera, stovky obchůdků, restaurací a pitítek.V Sarajevu můžeme pozorovat, jak se architektonický islámský vliv postavil vedle křesťanského.

Fotografie:autorka
nahoře: Alej ostřelovačů 
Dole: bývalý park, po občanské válce hřbitov





 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0322 s