Květoslav Chvatík, který napsal k románu doslov, jej charakterizoval jako „vyprávění o lásce“. Já to vidím spíš jako vyprávění o mnoha proměnách lásky, člověka, doby a okolností. Na počátku je skutečně láska – láska Tomáše a Terezy a tato láska nás provází celým románem, někdy se stáhne do pozadí, jinde se dere do popředí, ale zůstává s námi, dokud nedočteme do poslední stránky.

Čím je vlastně láska Tomáše, vynikajícího chirurga, a Terezy, dívky bez minulosti, kterou náhodně jednoho dne potká v baru, tak výjimečná? Láska, která sestává (slovy Tomáše) ze šesti hloupých náhod? Láska, která nemá žádné logické důvody? Láska, která se nezakládá na sexu, ale na něze a soucitu?

Jednoho dne Tereza přijede za Tomášem a shodou okolností u něho už zůstane. Tomáš však nedokáže změnit svůj způsob života – což znamená, že se nedokáže zřeknout svých, jak sám říká, erotických přátelství. Přátelství se ženami, se spoustou žen, náhodných či stálých milenek. Do vztahu poničeného neustálými nevěrami a Terezinou až chorobnou (nicméně opodstatněnou) žárlivostí vstupuje rok 1968 a s ním vpád ruských vojsk do Čech. Tomáš s Terezou emigrují do &Svýcarska.

Ale ani tam Tereza nenachází klid a zjišťuje, že pořád ještě neutekli dost daleko. Pořád ještě je pronásledují ženy toužící po Tomášovi a Tomáš toužící po ženách. A tak se Tereza vrací zpátky do Čech. Jako vábnička. A Tomáš to téměř neviditelné vábení poslechne – i když zdánlivě bezdůvodně, následuje ji. V Praze však ani jednoho z nich štěstí nečeká.

Tomáš musí opustit své místo na chirurgii a stává se obvodním lékařem a posléze umývačem oken. Tereza se z fotografky prestižního časopisu stává opět barmankou. A ženy pořád přicházejí. Aby jim utekli, přemluví Tereza Tomáše k odchodu na venkov – konečné stanici.

A tam konečně najdou jeden druhého. Tam konečně pochopí proč to všechno. Najdou štěstí, útěchu v lásce, ke které se nechtěli znát, spokojenost. Jako by tiše přijímali osud. A jako by jim sama smrt kynula – neboť brzy poté oba zahynou při autohavárii...

Kundera nám předkládá příběh osudové lásky. Lásky, která místy láskou přestává být, ale ve své podstatě je možná víc než to.

Život je leckdy nesnesitelný. Ale kdo by netoužil zažít nesnesitelnou lehkost bytí?

_{Zdroj obrázku: http://www.market-place.cz}